HOSEOK/YOONGI

983 95 44
                                    

Zavolejte někdo záchranku a to okamžitě.

Yugyeom před chvilkou odešel pro svůj notebook, aby nám ukázal novou choreografii a Taemin vyhecoval Jimina, aby si sundal tričko a zatancoval nám na nějakou písničku, která nejspíš vyhrává ve strip barech.

Shit...asi mi začíná tvrdnout.

Rychle jsem zamumlal Eunhyukovi tu nejstupidnější výmluvu, která mě napadla a to, že jsem si zapomněl ve třídě mobil a rychle jsem z tělocvičny vypadl ven.

Po schodech jsem rychle vyrazil nahoru a doufal, že si prostě zapadnu do nějaké prázdné učebny nebo na záchody a vyřeším si svůj problém, ale když jsem se dostal do třetího patra, kde by měli být chlapecké záchody, narazil jsem pouze na učebnu, kde se většinou maluje a pár kabinetů.

,,To si tady ještě nikdy nebyl, že tak blbě čumíš?" Ozval se za mnou dost hluboký hlas.

Rychle jsem se otočil a setkal se s pohledem vysokého chlapce se znuděným výrazem.

,,Ne eh...j-já jsem tu poprvé" Jasné Hoseoku, musela z tebe vypadnout na nejpaničtější věc na světě.

,,Ah...ty jsi ten nový" Jemně se zamračil.

Mírně jsem kývnul na souhlas a on si povzdechl.

,,Kam si chtěl jít?"

,,No um..." až teď jsem si vzpomněl proč jsem vlastně tady...PaNeBožE doufám že si ničeho nevšiml.

,,Hledal jsem záchody..." řekl jsem potichu a trochu si stáhl mikinu dolů, abych zakryl rýsující se bouli v mých kalhotách.

,,Jasný, chápu" řekl pobaveně.

Kur...domácí...on si toho všiml!
Hned jsem ucítil, jak prudký nával horka stoupá do mých tváří.

,,Ty jsou o patro dolů" Zasmál se.

Rychle jsem poděkoval a s co největší rychlostí seběhl znovu schody, ale tentokrát dolů.

Toto se stává oficiálně nejtrapnějším okamžikem mého života...

Yoongi:

Nespokojeně jsem zavrčel, když do mých zad už po několikáté Jungkook zapíchl svůj ukazováček, aby mě upozornil na něco očividně strašně důležitého a jestli to nebude něco o zkáze světa tak ho vlastnoručně zabodnu nůžkami za přerušování mého spánku.

,,Co je?!" Otočil jsem se čelem k němu.

,,Hyung, podáš mi prosím tu tužku pod tebou?" DĚlÁ sI KurVA PRdEl?!

,,Ne" zasyčel jsem a dál se ho rozhodl ignorovat.

,,Hyyyyung~" Otravoval dál.

Položil jsem hlavu na lavici a snažil se usnout, když se pro tentokrát ozval přísný hlas učitele.

,,Pane Min, připomínám, že jste ve škole"

,,No to jsem si taky všiml, ty lavice jsou strašně nepohodlné, mohli by jste sem pořídit postel, nebo aspoň gauč" zamručel jsem.

,,Píšu vám poznámku"  protočil jsem očima.

Jakoby mě to zajímalo.

Ozvalo se bouchnutí dveří a po chvíli vedle mě na židli dopadl Namjoon s úšklebkem na tváři.

,,Co se stalo tak skvělého, že se v suplované hodině matematiky usmíváš" optal jsem se.

,,Potkal jsem na chodbě toho novýho" zašeptal.

,,Hoseoka?" Zbystřil jsem.

,,Jo, vypadal jako ztracené stěně a bylo mu nejspíš v těch kalhotech dost těsno" uchechtl se.

,,Jakože-"

,,Jo"

,,Kam šel?" Zeptal jsem se po krátké odmlce.

,,Záchody, druhý patro"

Zvedl jsem ruku.

Učitel se na mě ostře podíval a pak pokýval hlavou.

Věděl, že jsem rozhodně nechtěl odpovědět na jeho otázku.

Všichni učitelé to věděli.

Vstal jsem a rychlým krokem se vydal do druhého patra přímo k chlapeckým záchodům.

Už ode dveří jsem slyšel tiché vzdychání a pár stenů.

,Tohle bude zajímavé, pomyslel jsem si a pomalu otevřel dveře.

Naskytl se mi úžasný pohled.

,,Nechceš pomoct?"

***
,_,

Tohle nebylo plánované....

I 💜 u

Love triangle |°Yoonseokmin°|Donde viven las historias. Descúbrelo ahora