thirteen - punishment

5.2K 188 19
                                    

Když jsem se vzpamatovala jeho ruka, putující pomalu přes mé odhalené koleno výš a výš byla nebezpečně blízko mému rozkroku. Podívala jsem se do jeho očí, ze kterých sálal neskutečný chtíč - chtíč po mém těle, který ani náhodou neustupoval. Mé tělo se zatřáslo když své prsty lehce otřel přes mé kalhotky.

Panika nastoupila ihned potom a já se nezmohla na nic jiného, než mu dát facku, i přes to, že jsem to nechtěla ale mé tělo si teď dělalo co chtělo. Jeho hlava se prudce otočila na pravou stranu a já rychle vyběhla z gauče.
Schody jsem brala po dvou a i přes to, že jsem snad dvakrát zakopla, jsem se nenechala vyvést z míry a utíkala dál. Doběhla jsem do pokoje, kde jsem se okamžitě zamknula.

Mé srdce prudce bilo a já myslela, že budu mít infarkt, ruce se mi třásly, přičemž jsem byla ráda, že jsem dokázala zamknout dveře. Byla jsem tak naivní, že jsem doufala, že za mnou nepůjde, dokud nebyly slyšet jeho těžké kroky na schodech.

"Princezno-" řekl křehce, jakoby to oslovení snad řekl poprvé. "-otevři prosím." Dokončil a jemně zaklepal na dveře. Byla jsem hloupá a uvěřila jeho lsti, že není naštvaný. Pomalu jsem otočila klíčem ale než jsem se zmohla na cokoliv, jeho mohutné tělo mě přirazilo ke zdi. Mohla jsem cítit jeho teplý mátový dech na svém obličeji.

Byl naštvaný to určitě ano, ale nedával to na sobě tak znát, jen já to poznala, jeho oči už nebyly tak zářivé jako obyčejně ale temné. Z očí mi začaly pomalu stékat slzy a já se bála, znovu jsem se bála jeho, nikdy jsem nemohla tušit, čeho všeho může být schopný.

"Neplakej." Zašeptal, zvedl svou ruku k mému obličeji a já s reflexem uhnula, i když jeho účel byl jiný než jsem si myslela. Svůj palec namířil k mé tváři a jemně setřel slzy.

"Nikdy bych ti neublížil princezno." Jeho hlas byl tak uklidňující. Jeho hlas byl balzám na duši.

I přes jeho slova jsem zavrtěla hlavou. "Ublížil." Vypustila jsem ze sebe přes vzlyky. On mě pouze políbil na čelo.

"Ale přeci jen bych tě měl potrestat Anabel." V tuto chvíli jsem začala myslet na nejhorší. "Panebože prosím ne." Byla jsem na pokraji zhroucení, nebo jsem si to alespoň myslela.

"Dnesk ti ukážu, jak budeš trestaná, když něco provedeš." Chytil mě za ruku a táhnul k mé mohutné posteli. Snažila jsem se vzpírat ale jeho ruka byla moc silná a já se nedokázala odtáhnout. Přitáhnul si mě k sobě na klín.

"Neboj se, neni to tak hrozný." Zazubil se a pohladil mě po vlasech.

"Teď se hezky polož tady a vystrč na mě tvůj krásný zadeček zlato." Jeho hlas byl tak moc plný chtíče a zlosti, že jsem se bála co mi udělá. Se slzami v očích jsem si klekla před postel a zbytek těla jsem položila na ni.

"Výborně." Zašeptal, odhrnul mou sukni, pod kterou se skrývali ještě mé růžové kalhotky s bílými puntíky. "Roztomilé." Vydal ze sebe. Čekala jsem, že sundá i ty ale neudělal to a já byla neskutečně šťastná, teda zatím.

"Po každém úderu mi řekneš 'děkuju daddy'." Lehce jsem kývnula a setřená si slzy. Pan Styles mě ještě dal jemný polibek do vlasů a hned potom to začalo.

Ihned jsem ucítila štiplavou bolest na mé pravé půlce pozadí, což ze mě automaticky vyletěl stén smíchaný se vzlyky.

"Nic neslyším." Řekl nevrle, i hned jsem to musela napravit, nechci riskovat.

"Děkuju daddy." Zašeptala jsem.

Po pěti úderech mi pohladil postižené místo, na kterém se určitě brzy vytvoří modřina. Hned poté bezeslova odešel. Stoupla jsem si a stáhla sukni, omylem jsem rukou zavadila o bolavé místo a sykla. Rozplakala jsem se znovu na plno. Tohle bylo horší, než kdyby mi dal facku protože horší ponížení jsem snad neznala. Nevěděla jsem, jestli se mám zamknout a nevylézat, dokud nepřijedou rodiče nebo jít dolů, a ještě tu byla lepší možnost, ta mámina a to zavolat policii. Ale po představě, že by mě mohl znovu potrestat, a to hůř, než teď mě děsila tak jsem to radši neriskovala. Schody jsem scházela, jak nejpomaleji to šlo, protože připravit se psychicky na takového člověka zabere hodně času. Když už jsem sešla poslední schod moje nohy mě nesly kde by podle mě měl být pan Styles.

"Bolí to miláčku?" Zeptal se mě, aniž by odtrhnul oči od knížky, kterou četl už předtím. "Moc." Odpověděla jsem.

"Alespoň víš, že nemáš být na daddyho zlá."

——
Děkuji NelaOndisova  už zas xddd.

Už se nám to začíná rozjíždět 😇 napište do komentáře váš názor ❤️

Uvidíme se při další kapitole a nebo dřív u další kapitoly Black and white .

All the love Sxx

Dolly Fucker | Harry Styles | slow updateKde žijí příběhy. Začni objevovat