Z Krásnohůlek přestoupí jedna záhadná a krásná dívka. Dívky jí závidí její krásu a eleganci. Klukům zase poplete hlavu. Jaká je dívčina minulost? Kdo ve skutečnosti vlastně je ona záhadná dívka? Obal vytvořila: @TallulahBee ❤️❤️@SupernaturalWorldWp
...
Na hlavě jsem měla Moudrý klobouk, který začal šeptat: ,Ty jsi-' ,Jak to víš? Hlavně to prosím nikomu neříkej.' ,Dobře, tvé tajemství je u mě v dobrých "rukou" i když ruce nemám.' ,Děkuji' ,Tak do které koleje tě zařadím? Kam by ses chtěla dostat?' ,No.., já nevím, kam podle tebe patřím?' zeptala jsem se a ani si neuvědomila, že mu tykám. ,Hodila by ses do Havraspáru, na to jsi dost chytrá, ale smysl pro humor, také máš. Zmijozel asi ne, sice si jdeš za svým cílem, ale Zmijozel nejsi. Pak je tu Mrzimor, jsi přátelská, ale do Mrzimoru se nehodíš. Kam tě poslat? Ano! Už vím jsi odvážná, klidná asi také a rytířskost je s tebou jedna ruka.' ,,NEBELVÍR!" Vykřikl klobouk a já přešla k tleskajícímu stolu s červenou. Samozřejmě jsem si byla vědoma všem pohledů, byla jsem zvyklá, což ale neznamená, že mi to vyhovuje. Přisedla jsem si vedle dívky odhadem z pátého ročníku, která měla připíchnuté na hábitu velké P. P jako Prefekt, tedy Prefektka. Dívka ke mně natáhla ruku a poblahopřála mi k Nebelvíru. Usmála jsem se na ní. Ucítila jsem na sobě upřený pohled. Ohlédla jsem se a uviděla hnědovlasého chlapce, který právě luskl před očima svým dvěma kamarádům a uraženě se jich na něco zeptal, ale v zápětí se rozesmál. Na to uraženě reagoval černovlasý chlapec, bohužel jsem jejich debatu neslyšela. Velká síň byla až moc hlučná. Oba černovlasí chlapci se na něj zmateně dívali a mně to došlo. Koukali se na mě. Otočila jsem se ke stolu a pustila se do jídla. Teď už se na mě neupíralo tolik pohledů. Naštěstí! .... Dojedla jsem a Brumbál nám dal pokyn, aby jsme šli na svou kolej. A tak jsem se vydala z Velké síně směrem kudy šli Nebelvírští studenti. Nepozorovaně jsem se tedy vytratila z Velké síně, aniž by mě někdo zpozoroval. Jo, dokážu se vytratit nepozorovaně a nikdo nikdy nezjistil jak to udělám, že mě nikdo nezpozoruje. Kráčela jsem po chodbách, aniž bych věděla kam jdu a najednou jsem se objevila v chodbě, kde stály dvě dívky a jedna z nich pronesla: ,,Chrabrost" A někam zmizely. Šla jsem se podívat na místo, kde ještě před chvílí stály. Vzhlédla jsem nahoru a tam byl obraz na němž byla vyobrazena dáma. ,,Heslo?" Zeptala se mě. ,,Chrabrost?" Zkusila jsem to. Dáma se odklopila a já spatřila společenskou místnost Nebelvíru. Prolezla jsem otvorem. Rychle jsem proběhla společenkou a zamířila nahoru po schodech na kterých jsem viděla nějaké dívky, což zřejmě znamená, že tudy se jde do dívčích ložnic. Stoupala jsem nahoru, až jsem dorazila k pokoji, kde bylo napsané: 2.ročník Opatrně jsem zaklepala na dveře a když se ozvalo tlumené: ,,Dále" Otevřela jsem dveře a vstoupila do středně velkého pokoje, kde byly čtyři postele. ,,Hm... Už vím, proč jsou tu čtyři postele" pronesla rusovláska vítězně. ,,Jo! Ahoj" usmála se na mě ta samá dívka. ,, Ahoj" obracela se na mě brunetka. ,, Ahoj" pípla jsem téměř neslyšně. ,,Tohle je tvoje postel" ukázala rusovláska na postel vedle, které zřejmě stála vedle její postele. Přešla jsem tedy ke své posteli a uvědomila si, že už vedle ní stojí můj kufr. Ohlédla jsem se k oknu a zjistila, že tam poletuje sova- moje sova. Vrhla jsem se k oknu a otevřela ho. Vletěla dovnitř a já zabouchla okno. Sedla jsem si na postel a ona přiletěla ke mně. Vzala jsem si od ní dopis. Usmála jsem se a dala jí pamlsek. Ahoj, po dlouhé době další kapitola. Chcete, abych dala do další kapitoly co bylo v dopise? Jestli se vám chce můžete mi pomoct vymyslet jméno pro sovu. Nevím, kdy vyjde další kapitolka, ale o víkendu budu na výpravě se skautem. Mohla bych napsat něco ve vlaku v pondělí, ale nevím jak to půjde. Jedeme totiž se školou.😀😀😀 Nicméně teď už mi začíná kroužek, takže paa... A pište komentáře 😘😘😘.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
