She Loved Her ✔️(CZ)

R

Středa, 6.2.

Jennifer

,,Vstávejté!" probudil Jennifer ten nejhorší hlas na světě.
A... bylo to tak hlasité...
Musela si zacpat uši.

,,Zmiz z mýho pokoje, Juliane!" zaječela jako smyslů zmatená.

,,Už vstáváme," ozvalo se mírně vedle Jennifer. Ginger.

Julian odešel.

Ginger vstala.

Jennifer se s námahou posadila. ,,Co se... co se stalo?"
Dlouze zívla.

,,Máš kocovinu," upřesnila rudovláska z náznakem úsměvu. ,,Chceš zůstat doma? Můžeš říct, že ti je blbě, nebo tak. Klidně tě ve škole omluvím."

Jennifer si promnula oči. ,,Bože... takže... to včera večer v tom klubu - to nebyl jen sen?"

Ginger zavrtěla hlavou.

Jennifer bouchla pěstí do polštáře. ,,A sakra... bylo to... hrozný. Nesnáším kluby. Už jsem ti to říkala."

Trochu vyčítavě se zadívala na zrzku.
Ta se posadila na kraj postele. ,,Promiň, Jennifer," špitla upřímně. ,,Nevěděla jsem, že se to takhle zkoní."

,,Ne, ne, ne!" začala divoce máchat rukama Jennifer jako Serenity Hillsová. ,,Tak jsem to nemyslela - neomlouvej se mi... já jen, že jsem... ti to prostě říkala."

Zrzka ji obdařila úsměvem, ale stále se tvářila starostlivě. ,,A jak se teda cítíš, Jennifer? No... jakože tím myslím, na tu školu, chápeš."

,,Půjdu," prohlásila Jennifer.

Vstala zpod vyhřáté peřiny - pořád na sobě měla to, co včera - a to, z čeho ji málem vyslékla ta rudovlasá tanečnice. Legenda.

Jennnifer vyhnala z hlavy všechny myšlenky, jenž se týkaly té dívky.
Místo toho hloubala nad sebou.

Co kdyby přišla Ginger o chvilku později?
Nebo co kdyby nepřišla vůbec?
Jak by se tvářila, kdyby byla Jennifer nahá.

Jennifer dříve k alkoholu cítila smíšené pocity - věděla, že zabíjí lidi, ale taky, že zabíjí smutek. To jí jednou řekl táta. Ale že lidi mění, to jí tedy neřekl. Alkohol je věc, na kterou nevystačí rozum ani sebemenší opatrnost - je ve vás, a vy se ho nezbavíte.

Tyto věci Jennifer trápily - byla jiná, po alkoholu.
Nebyla agresivní, jako táta, nebo věčně brečící,jako máma.

Po dvouch skleničkách se z ní stala otupělá, bezmocná, a lehce poddajná holka, co každému na potkání vyzradí svá největší tajemství.

Byla by si ráda ani nepamatovala včerejší noc, ale osud na ni byl zlý.
Jak vyklopila, že jí ještě není osmnáct, že se... že se jí líbí Ginger.
A všechno to bohužel byla pravda.

Všechno uběhlo rychle, náhle seděla v autobuse cestou domů ze školy - celý den mlčela, mluvila jen když ji učitelé vyvolali,nebo když s něčím potřebovala pomoct Ginger.

,,Tak... jaký byl ten večírek, Jennifer?" zeptala se mamka. Pobíhala po kuchyni sem a tam, od sporáku k troubě, pak zas k dřezu, vypadala jako tančící víla.

,,Hrozný," potvrdila tiše Jennifer.

,,Stalo se něco?"

,,Ano. Až moc se toho stalo."

,,Co se stalo?"

Jennifer mlčela.

,,Tak si to nech pro sebe," pronesla významně mamka.

,,Taky že nechám," odsekla Jennifer.

Naštvaně vstala, Ginger za ní, ani si neuvědomila, že tam je taky. Ta zrzka dokázala být potichu snad celou věčnost, že se na ni skoro vždycky zapomnělo.

,,Nebuď drzá, Jennifer. Jsem tvoje máma."

Jennifer se zamračila, a odešla.