zobrazeno. [boyxboy]

forty-five.

Začaly prázdniny a s nimi i tábor. Tak moc jsem se těšil... a bál.
Nedopřáli mi to stěstí být s tebou v oddílu, přesto jsem neztrácel naděje. Ani minule jsme nebyli ve stejném a trávili jsme spolu čas.
Nakonec jsem nebyl v oddílu s nikým, kdo by mě měl nějak extra rád, jen s mým nejlepším kamarádem Kristiánem.
Ten tam ale měl své kamarády, na které se těšil celý rok, takže jsme spolu za celý tábor byli, jen když se stalo něco důležitého a zásadního, co jsme si hned museli říct. A já se nezlobil, chápal jsem to, měl na to plné právo.
Ostatní mě aspoň snášeli a nevšímali si mě, takže moje počáteční zoufalství pomalu opadalo. Byl jsem sám, nervózní, ale přesto nějakým způsobem v klidu.
My dva jsme od sebe měli stany tak dvě stě metrů. Zrovna jsem se složitě seznámil s mým spolubydlícím na stanu, Michalem, když jsi přišel. Hodně jsem se změnil, ale ty taky. Byl jsi krásnější, než minule. No a taky trochu vyšší.
Přišel jsi a obejmul jsi mě.
Přešel mě veškerý strach, skoro jsem cítil, jak moje srdce a celkově mě celého z malých střípků skládáš zase dohromady. Na ten krátký moment bylo všechno fajn.