zobrazeno. [boyxboy]

thirty-seven.

Musel jsem ven, bylo mi to přikázáno.
Fuj, světlo.
Už jsem si zvykl na svoje přítmí v mém pokoji, když ležím v posteli, koukám do stropu, přemýšlím a občas u toho zapomenu dýchat.
Bylo mi nepříjemné se dívat, jak se všichni smějí a jak jsou šťastní. Jak vypadají oproti mě krásně - jsou upravení a vyspalí.
I když mi na tváři rukama vytvarovali úsměv, i když mi říkali, co je se mnou a ať jsem v pohodě..nejsem.
Co budu dělat ve slunečném Chorvatsku, kde budou šťastní a usměvaví všichni do jednoho?