T W E N T Y S E V E N

1.7K 89 6
                                    

Bylo ráno, já byla vzhůru, ale měla sem strach otevřít oči. Bála jsem se že ho tam neuvidím, že mě využil a taky sem se bála, že když otevřu oči, zjistím, že to byl jen sen. Po dlouhé době sem se rozhodla. Otevřela sem oči a otočila se na stranu kde měl ležet Marcus. Ležel tam a koukal na mě svými čokoládovými kukadly. Byl roztomilý. „jsem vzhůru už dlouho, ale nechtěl sem tě budit" všimla sem si jeho rukou omotaných okolo mého pasu. Jen sem kývla. „co se děje?" Zeptal se, byl vystrašený, ale to já taky. Nevěděla sem jestli mám litovat nebo ne... „slíbíš mi něco?" Nervózně sem se ho zeptala. „jasně" hrál si s mými vlasy, bylo mi to příjemné. „slib mi, že mi nikdy neublížíš..." sklopila sem pohled. „a ty že mi nikdy neodejdeš" podíval se na mě stejně nervozním pohledem jako já koukala na něj. „slibuju" řekli sme ona naráz. Marcus mě políbil, ale já nevinný polibek prolomila v chtivé líbání.

Tenhle člověk mě přesvědčil o tom že nejspíš dokážu milovat...  ale vážně ho miluju?

Při našich polibcích ze mě spadla nervozita. „a mužu ještě něco?" Odlepila sem se od něho. „ano" usmál se. „bylo to pro mě poprvé" Marcus na mě nechápavě koukal. Nečekal to. „moje taky" Sklopil pohled. Byl nervózní. Tentokrát sem ho políbila já, aby z něj ta nervozita spadla taky.

Doufám že ten slib dodrží....

Marcus:
Takhle bych mohl být celý život. V jejím objetí. Ale zatím sem vůbec nepochopil proč? Vždyť mě tak nesnášela. Dal sem si sám sobě úkol.
Naučit jí dokázat milovat..:

Izzy:
Pondělí:

Achh. Zas ta škola. Dneska sem ale poprvé měla strach.... jak se Marcus bude chovat. Z postele sem se zvedla a moje kroky mířili do koupelny, podívala sem se já svůj odraz v zrcadle... kdyby mě teď viděl Marcus.. tak radši asi uteče, protože sem vypadala jak naprostá smrtka. Začala sem si obličej umývat, čistit si zuby a prostě věci které dělám každé školní ráno. Nakonec namalovaná a upravená sem šla k šatníku si vybrat nějaký ten outfit. Vzala jsem si svetr, kde bylo napsáno Friday ať mi aspoň něco ten pátek připomíná, k tomu černé džíny a obyčejné černé vansky.

Teď už sem mohla vyrazit do školy

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Teď už sem mohla vyrazit do školy. První hodinu sem neměla s Marcusem ani s Martinusem, pouze s Isou. Jelikož to byla moje jediná kamarádka, které teď věřím, jsem byla rozhodnutá že jí vše řeknu. Ti kteří přijeli za mnou Osla, tak nebudu lhát, už jim moc nevěřím.
„ahoooj" řekli sme obě nastejno a objali se. „musím ti něco říct" dostala ze sebe Isa. „já tobě taky" sklopila sem pohled dolů, ani jedna sme nevěděli kde začít. „chodím s Marcusem" „chodím s Martinusem" řekli sme na stejno a pak se na sebe šokovaně dívali. Pak se zasmáli a začali se o všem bavit. Řekla sem jí ovšem. Isa mi řekla že se spolu taky málem vyspali, ale že se bála, protože by to bylo její poprvé. Snažila sem se ji nějak uklidit a vysvětlila sem jí, že ať to udělá až bude připravená.

Celou hodinu sme prokecali, vlastně ani nevím co za hodinu sme měli, ale to je teď jedno. Byla přestávka... bála sem se. Myslela sem si že mě jen Marcus přehlídne a bude dělat, že se nic nestalo. S Isou sme vyšli ze třídy a šli po chodbě, už sem zdálky viděla dvě blonďaté hlavy smějící se nějakému nevtipnému vtipu. Hned co si nás všimli, Marcus na mě upřel jeho pohled a lehce se usmál. Pak se rozešel směrem ke mě. Udělal něco co sem nečekala, objal mě a políbil mě, když sme se od sebe odlepili, podívali sme se na Martinuse s Isou, Martinus měl ruku okolo Isy ramen, to samé udělal i Marcus mě. Všichni čtyři sme se na sebe usmívali jak největší idioti. „jdem na další hodinu?" Navrhl po chvíli Marcus. Všichni sme kývli a šli do třídy, celá chodba na nás udiveně koukala, nikdo nic nečekal. Já vlastně taky ne...

Místo toho abysme si ve třídě sedli jako vždy, já si s Marcusem sedla do zádu kde normálně sedí s Martinusem a Martinus s Isou si sedli před nás.
Zachvili sem ucítila má svém stehnu jeho ruku, podívala sem se jeho směrem a on se jen usmíval. „nechceš po škole něco podniknout?" Zeptal se. „dobře" dali sme si rychlí polibek, který by trval déle kdyby nepřišel učitel.

Jsem jen zvědavá jak dlouho mi to s Marcusem Gunnarsenem vydrží....

ČUS VŠICHNI❤️ nerada to říkám ale už se pomalu blížíme ke konci❤️ ještě asi nějaké 4 kapitoly, nevím přesně😍 užíváte prázdniny? ❤️

Proč nedokážeš milovat? | FF Marcus & MartinusWhere stories live. Discover now