Na sucho jsem polkla a podívala se na Martinuse, který seděl naproti mě. „tak co?" Povzbudivě a nedočkavě se na nás podívala Kirsten. Nic jsme neodpověděli a jen se k sobě přes kruh naklonili. „takže odpočítáváme za 3...2....1...." zapla stopky na telefonu a Martinus spojil naše rty. Bylo to vážně nepříjemný když se na vás kouká cca 13 lidí jak se s někým líbáte. Martinus dal svojí ruku na moji tvář. Nebudu lhát, docela se mi to líbilo. „tak dobrý půl minuty" zahlásila Kirsten, ale my se od sebe nehli. „PŮL MINUTY!" řekla trochu víc nahlas a my se teda od sebe nakonec odtrhli. Martinus se usmál a já se schovala pod moje vlasy aby někdo neviděl, jak se červenám. A Marcus? Ten koukal jako kdyby nás chtěl všechny zabít. „tak teď už jsme byli všichni, nezahrajeme si třeba 7 minutes in heaven?" Všichni přikývli. To je zase hra kde zatočí kluk flaškou a na kterou holku flaška ukáže, musí jít s ním do nějaké místnosti kde je tma a 7 minut si tam můžou dělat co chtějí, včetně líbání atd....
„Miku začni" Mrkla Kirsten na Mika. Mike zatočil flaškou a flaška spadla na Isu. Takže hned spolu odešli do velké skříně a tam se zavřeli. „myslíte že spolu něco mají?" Ozvala se Kirsten. Nikdo neodpověděl. Po 7 minutách ŠD oba vrátili a já poznala, že se něco stalo.
Pak se jí já to zeptám. Dál na řadě byl Marcus, ten zatočil flaškou a flaška ukázala na mě. Super, 7 minut s Marcusem ve skříni ve tmě. Super, moje celoživotní přání se splnilo.
Ach ta ironie.....
Společně s Marcusem sme se zavřeli do skříně, oba jsme si sedli a chvíly bylo ticho než Marcus promluvil. „líbilo se ti to?" Zeptal se ubliženě, ale popravdě jsem ani nevěděla o čem mluví. „co máš na mysli?" Odpověděla jsem, otočila jsem se směrem, kde by měl být, i když jsem ho neviděla. „pusa s Martinusem." Povzdechl si. Skoro jako kdyby mu to ublížilo, ale on cítí nehynoucí lásku ke Kirsten, takže tak. „docela i jo, nebyla špatná" popravdě byla úžasná, ale to jsem mu neřekla. „hm... aha" byl celý nějaký divný, asi smutný? „děje se něco?" Zeptala sem se mile, ano mile. Slyšíte dobře. Mile, Isabella Grenwødová byla milá!!
„nic se neděje, jen bych ti chtěl vysvětlit tu pusu s Kirsten" panebože, přesně o tomhle jsem mluvit nechtěla. „není co vysvětlovat, přeju ti to. Ty a Kirsten ste k sobě dokonalý. Ona taková bezcitná, namyšlená a nevím co všechno. A ty? Ty jsi její kopie" já jsem taky zrovna nebyla nejmilejší, ale já mám své důvody a taky bych si nikdy nehrála s něčími city, tak jako on. „říká ta která mě pokaždé pošle do hajzlu" odsekl. „já mám ale své důvody, aspoň někomu neříkám jak ho miluju a o hodinu později se nelíbám s někým jiným!" zamračila jsem se, ale to on nemohl vidět. „takhle to nebylo a jaké důvody máš na mysli?" Si myslí že mu to řeknu? To určitě kamaráde. „to vůbec není tvoje věc" s nikým sem se nedokázala bavit o mojí minulosti. Bylo to smutný a bolestný. „jde o Isaca?" Neslyšel mě co říkám? To není jeho věc. „nech to být!" Už mě vytáčí.
„k čemu je láska? Vždyť lidi jen trápí, co znamená milovat? Stejnak to skoro všechny po chvíly přestane bavit a přestanou se milovat. Láska jen způsobuje bolest." Řekla jsem po chvíly ticha. „né vždycky to tak je" odpověděl Marcus. „Jasný, řekni mi jeden příklad" Zasmála jsem se. „proč ti ho budu říkat, když ho rovnou mužu ukázat?" Cítila jsem ho hrozně blízko, viděla jsme siluetu jeho obličeje a jeho oči. Ty jeho oči...
Mám ho políbit?
Další kapitola je tu!💖
Co myslíte? Měla by ho políbit?
Shippujete spíš Izzy a Marcuse (Isarcus) nebo Izzy a Martinuse(Isartinus)? 😁Lepší jména mě nenapadli. Jestli by vás napadli nějaká jména na shipy, tak napište do komentů❤️
Snad se kapitola líbila😍
