Hranice věků /Starker/DOKONČENO

1.Mise

Peter vždy nerad vstával do školy, až na dnešek, ten byl velkou výjimkou. Tony Stark ho chtěl vzít na misi, což pro mladého Spidermana znamenalo novou a velkou zkušenost. Hned druhou hodinu, co zazvonilo, vyběhl ze třídy. Sotva si přezul školní přezuvky, které byly pro všech zlost povinné. Jedinej Ned věděl kam má namířeno.

Před školou stál už připravený vůz. Bylo už od prvního pohledu znát, že vlastník musí mít dost peněz, protože v těchto ulicích města nebyl tento druh aut moc známí.

Peter seskočil šest schodů s jasným věděním, že jej nikdo nesleduje a doběhl k autu, když otevřel dveře, zůstal v šoku. Seděl tam Anthony Stark. Nečekal ho, myslel si, že pana Starka uvidí, až bude na misi.

,,Tak dělej, sedej mladej, než nás někdo uvidí." Řekl Tony vyplašenému Peterovi. Ten si váhavě přisedl ke slavnému Ironmanovi. ,,S tou taškou se tu budeme tlačit, nebo ji dáš do zadu?" Řekl Tony a jeho pohled sklouzl na šedivou školní tašku, která se válela na sedačce vedle Petera. ,,Pane Starku, vždyť tu je dost místa." Odporoval mu, hlavně z důvodu, že v tašce schovával důležité věci, které by nerad ztratil. Pro Starkovu radost ji aspoň odložil na zem.

Tony nad tím protočil oči, ale dál to nerozebíral. ,,Tak jak se máte?" Zeptal se vyplašený mladík a pohledem zabloudil ke staršímu muži. ,,Ale ujde to." Řekl dost otráveně, chtěl ticho, ale protože mu došlo, že pro mladého kluka, který je plný energie a hlavně stresu, což mluva proti němu účině zabírala, nahodil stejnou otázku.

Trošku se zašklebyl, když spatřil zaražený pohled Petera. Ten byl dost udivenej, že pan Stark navázal konverzaci, ale nebyl nerad. Vlastně z toho, že by mohl volně projevit to co cítí, se mu vysoce zamlouvalo.

,,Celkem dobrý, ale teta neví, že nejsem ve škole, takže jsem vlastně záškolák, nikdy jsem za školou nebyl, takže moje poprvé, ale stejně se těšim na misi, snad tam bude kapitán, nebo." Zarazila ho Tonyho ruka. ,,Dáš si něco k pití? Máme dlouhou cestu."

Řekl Tony, který měl puberťáka až po krk, né že by ho neměl rád, to vůbec, však nikdy si nepotrpěl na dlouhé rozhovory o ničem podstatném, proto vytáhl skleničku z minibaru, sám si nalil whisky a po té vytáhnul druhou, kterou naplnil colou a podal Peterovi. Parker se začervenal, když se podíval do Tonyho očí, proto sklonil hlavu a skleničku přijal, váhavě upil a po té se jemně usmál, Tony měl náhle pocit, že by tuto cestu mohl přežít i se zbytečným tlachaním, hlavně když mu bude stále na očích.

Fajn, fajn lidi, takže první díl nové knihy. Snad se líbí. Bude vycházet pravidelně v pondělí, ač nerada vám však zdělím, že tu další týden nebudu, takže kapitolu nečekejte.

Ještě budu psát dvě knihy, takže se můžete těšit. Ty budou vycházet v úterý a středu.

Erra♥