Sorry-YoonMin

42.

,,Chlapci, máte všechno zbaleno?"
Nemohl jsem se dočkat.

,,Ano."
Tak moc jsem se tam těšil.

,,Tak to dejte do auta a pojedeme."
Chtěl jsem tam vidět všechno.

,,Fajn."
Vzal jsem si svůj těžký kufr a snažil jsem se ho dostat do auta.

,,Chimmy, dej mi ten kufr."
Na tak těžký kufr jsem neměl dostatek síly.

,,Děkuju Yoongi."
Byl si tak laskavý.

,,Není za co, princezno."
Dal si mi dětskou pusu.

~~

,,Tak jsme tady."
Po dlouhé cestě jsme už byli tam.

,,Konečně."
Řekli jsme oba najednou.

,,Jdu na recepci vyřídit pokoje."
Vzal jsem jen nějaké lehké věci z kufru a nesl je do hotelu.

,,Yoongi, s tebou jsem tak moc šťastný."
Na tebe jsem nechal ten zbytek těžkých věcí.

,,Chimmy, já s tebou taky a to moc."
Zase si mi dal tu dětskou pusu.

,,Takže, máme dva pokoje. Jeden budete mít vy dva a já s maminkou budeme mít ten druhý."
Měli jsme vlastní pokoj.

,,Dobře."
Byli jsme tam jenom ty a já.

Vzali jsme si klíček a šli do třetího patra hotelu. Vybalili jsme si věci na svá místa a šli za rodičema. Všichni jsme se pak šli projít Busanem. Bylo to tam tak hezké. Proč ty nejhezčí chvíle vždycky tak rychle zmizí?