Sorry-YoonMin

13.

,,Jimine!?"
Byl jsem v pokoji.

,,Ano mami!?"
Co potřebovala?

,,Pojď dolů."
Co jiného mi zbývalo.

,,Už jdu."
Když jsem přišel...,

,,Ahoj Jimine."
...málem mi vypadli oči.

,,Ahoj. Dobrý den."
Poklonil jsem se mu.

,,Ahoj chlapče, já jsem Lee."
Ten obličej...

,,Dobrý den, já jsem Jimin."
...a oči.

,,Tak tohle je můj přítel, Jimine."
Rty mi byly také povědomé...,

,,Moc mě těší, pane Lee."
...ale nemohl jsem si vzpomenout.

,,M-Mě taky."
Musel jsem na to přijít.

~~

,,Drahá, budu muset jít, tak ahoj."
Ty sladké řečičky...

,,Dobře, tak ahoj."
...mi nevadily.

,,Jimine, ty mi budeš tykat. Jasný?"
Byl vážný, ale znělo to mile.

,,Dobře. Tak ahoj."
Nezněl jako ty.

,,Ahoj."
Rozloučili se pusou.

Konečně mi ho ukázala. Po dlouhém měsíci, mi ho ukázala. Byl vážně moc milý a vůbec se to nezměnilo. Vím, že jí jen tak neopustí. Má milou povahu. A ty? Ty jsi mě opět mlátil. Strašně moc. Ještě jsem nepřišel na tvá slova. Na to, co s tebou dělám. Nevím, co si tím myslel.