Sorry-YoonMin

30.

,,Yoongi vstávej!"
Spal si jak zabitý.

,,Ještě ne."
Ale i tak si byl krásný.

,,Musíme do školy."
Těšil jsem se na Taeho.

,,Tak já už teda vstávám."
Konečně si vstal.

~~

,,Yoongi, do kolika dneska máš?"
Mohl si na mě třeba počkat,...

,,Dneska do tří hodin. Ty?"
...ale měl si dýl školu.

,,Já do půl druhé. Budu čekat doma jo?"
Co jiného mi také zbývalo.

,,Fajn, tak ahoj."
Zase si odemně zmizel.

,,A-Ahoj."
Řekl jsem už do prázdna.

,,Ahoj Jiminie!"
Ten hlas bych poznal všude.

,,Ahoj TaeTae."
Obejmuli jsme se.

,,Co máš dneska v plánu?"
Sám jsem nevěděl.

,,Asi nic. Ty?"
Třeba něco navrhne.

,,Já půjdu do parku a na zmrzlinu. Nechceš jít se mnou?"
Dvakrát mi to říkat nemusel.

,,Fajn, tak já půjdu."
Byla to zábava.

Domů si se vrátil kousek po třetí hodině. Byl jsem rád, že si se nikde nezdržel, protože bych se pak o tebe moc bál. Vadilo mi, jak si se mi stranil.