Můj otec věřil v Boha více, než kdokoliv jiný.
Jeho vlastní dceru k tomu nedonutil.
Jeho adoptivního syna však ano. Přesto ho neměl rád.
Theodorovo tělo bylo posláno zpět do Severní Karolíny k mým rodičům. Bez fotbalového dresu, bez zavazadel, bez vzpomínek, bez rozloučení. Beze mě.
Přenesla jsem se přes to rychle. Prostě někdo umřel. Jeho matka smutní. Jeho rodina je zničená.
Problém byl v tom, že já už jeho rodina nebyla.
Ve škole měl obřad na rozloučenou. Sešla se tam celá škola. Kromě nás. Fotbalisti už se s ním loučili předem, roztleskávačky a maskot taky, Troy už o něm napsal smuteční článek a mě a Simonovi to bylo jedno.
Ostatní pro něj brečeli, my si na něj šli do baru připít.
YOU ARE READING
TRAVEL CLUB FOR ALCOHOLICS
Short StorySkupinka maturantů a až přespříliš aktivní profesor. Říkal nám "cestovní klub alkoholiků" a nikdo kromě nás nevěděl, proč. Možná to nebyl ten nejlepší profesor, ale sliby držet uměl. A konkrétně tenhle si vzal až do hrobu. Short story.
