Nespravedlnost (Nicolas Brown x Reader)

9/Překvapení

Konečně. Konec dalšího dne, konec práce. Úlevně sis povzdychla, když jsi za sebou zavřela dveře tvého obchodu a otočila ses k nim zády. Zvedla jsi dvě tašky, které sis předtím položila na zem a vydala se domů.

Nemohla ses dočkat než uvidíš Nicolase. Uběhlo šest měsíců od doby, kdy tě zachránil před tvou minulostí. Během té doby se toho tolik změnilo. Nicolas s tebou nyní bydlí v tvém domě, protože Worick a Alex potřebovali více místa, a protože se to mezi vámi dvěma dobře vyvíjelo. Ti dva spolu stále pracovali, a dokonce Alex si našla práci. Byla jsi opravdu šťastná. Vše bylo úžasné. Možná až moc.

Potom, co jsi přišla domů, jsi šla do kuchyně, kde jsi položila jednu z tašek. Tu druhou jsi odnesla do ložnice a nechala ji na posteli. Pak ses vrátila do kuchyně a začala jsi vybalovat nákup. Vlastně šlo většinou o potraviny, protože jsi na dnešek plánovala Nicolasovi uvařit něco velice chutného.

Nechala jsi tedy uvařené jídlo ještě dodělat v troubě a odešla si dát sprchu. Ve chvíli, kdy jsi byla hotová a na sobě měla pouze ručník, dorazil Nicolas. Rychle jsi otevřela dveře koupelny a přivítala ho se širokým úsměvem.

,,Jaký jsi měl den?" zeptala ses a přešla k němu. On ale pouze mávl rukou a odešel do kuchyně, odkud cítil něco chutného.

Zamračila ses. Přesně v ten okamžik ses rozhodla, že mu dnes žádné překvapení nedáš. Otočila ses k němu zády a šla se obléct a schovat druhou tašku.

Když ses vrátila, tak už byl dávno po večeři a čekal na tebe.

,,Musíme jít," řekl s pomocí znakové řeči.

Založila sis ruce na hrudi. ,,Nicolasi, co je to s tebou?" Neodpověděl, jen vyšel ven před dům a ty jsi ho po pár vteřinách následovala s jedním obočím zdviženým.

Nějaký čas jste procházeli ulicemi a ty jsi během toho neustále přemýšlela. Co se s ním děje? Tak se předtím nechoval. Vždy mi řekne, že jídlo bylo úžasné, a pak si povídáme. Opravdu, co se děje?

Dorazili jste k malému kopci na jehož vrcholu byl osamocený strom. Stáli jste pod ním a tam se k tobě Nicolas konečně otočil. Zapadající slunce mu osvěcovalo tvář a ty jsi z jeho nepatrně se třesoucích konečků prstů poznala, že je nervozní. 

,,Nicolasi, co tě trápí?" zeptala ses se starostí v hlase i v tváři.

,,Miluji tě. Chci, abys věděla, že tě miluji," řekl rukama a podíval se ti do očí.

Usmála ses na něj. ,,Já vím, že mě miluješ a já miluji tebe," ujistila jsi ho a vykročila k němu, ale on udělal krok zpátky.

,,Kdyby se něco stalo tobě, nebo mně, spíš mně než tobě, tak chci abys věděla, že jsi ta jediná žena v mém životě, pro kterou bych udělal cokoliv. A proto bych se tě chtěl zeptat," zaznakoval a klekl si před tebe na jedno koleno. Z kapsy vytáhl malou krabičku a otevřel ji. Byla jsi velmi překvapená. To na co ses dívala byl prsten. Krásný prsten. Šokovaně sis zakryla ústa rukama a doširoka otevřela ústa.

,,VeZmeš Si MĚ?" zeptal se s malým úsměvem. 

,,Ano," řekla jsi tiše, ale on tě nemohl ani tak slyšet, což sis po chvíli uvědomila a začala jsi zuřivě přikyvovat. Klekla sis před něj a objala ho. On tě také obejmul a ty ses začala šťastně smát.

,,Ty zrádče," řekla jsi mu s úsměvem, když ti nasazoval prsten.

,,(T/J) Brown," řekla sis pro sebe a prohlížela si svou ruku s novým šperkem. "To zní dobře, nemyslíš?" zeptala ses vedle sedícího Nicolase. Objímal tě jednou paží a společně jste se dívali na západ slunce.

,,Worick říkal, že nic neudělá ženy šťastnější, než manželství."

,,Ano, ale to drama sis mohl nechat pro sebe. Opravdu jsem myslela, že se stalo něco hrozného."

,,Není to Worick?" zeptal se Nicolas a ukázal na postavu běžící směrem k nim.

,,Myslím, že ano," souhlasilas a oba jste se postavili.

Worick zastavil před vámi a snažil se popadnout dech. Rukama se opíral o kolena a rychle se nadechoval. Vypadal opravdu vyčerpaně. ,,Co se stalo?" zeptala ses a pomohla mu se posadit.

,,Stalo se něco hrozného," řekl mezi dvěma nádechy. Pak polkl a trochu se uklidnil. Podíval se ti přímo do očí a ty jsi v tom jeho viděla čiré zoufalství.

"Unesli Alex."

(Tak, po hodně dlouhé době mě napadlo napsat jakési pokračování příběhu. Pokud si myslíte, že je to dobrý nápad a líbilo se vám to, budu jen ráda, když mi svou náklonost projevíte hlasem, či komentářem. Samozřejmě jsem nakloněna i k nápadům na vylepšení. Moc vám děkuji za přečtení a podporu!!)