Sázka nebo láska?

*71*

Další den, další ráno, kdy se probouzíme bez našeho malého chlapečka. Byla jsem vzhůru jen já, Tay si ještě spokojeně oddychoval, tak jsem pomalu a opatrně sundala jeho ruku a šla do koupelny. Jako každé ráno jsem si opláchla obličej a podívala se na sebe do zrcadla, vypadala jsem už lépe a taky jsem byla vyspaná, ale pořád jsem byla z toho všeho úplně v prdeli. Šla jsem se převléct do tepláků a trička. Poté jsem šla do kuchyně, kde jsem udělala snídani se kterou jsem si sedla ke stolu. Jenže jsem neměla chuť ji sníst celou, tak jsem ji tak nechala. Už je to třetí den co jsme bez něj a je to příšerné, chci ho zase vidět jak se usmívá, povídá si, hraje a hází po Taylerovi jídlo. To vše mi tak strašně chybí. Klidně je zabiju hlavně, když už budu mít zpátky Alexka. Najednou jsem uslyšela zvonek, tak jsem se vydala ke dveřím. Podívala jsem se přes okno kdo to je, když jsem ale viděla Bena se Sárou, tak jsem jim otevřela. Sára mě okamžitě objala a po ní i Ben. ,,Am víme to, tvoji rodiče nám to řekli." posmutněla Sára. No jo rodiče, beztak to řekla máma. Ale aspoň to nemusím říkat já, potom bych zase brečela. ,,Pojďte dál, Tay ještě spí." pustila jsem je a pousmála se. ,,Am chceš kávu?" zeptala se mě Sára. ,,Ne." odpověděla jsem a šla si sednout na sedačku, kde už byl Ben. ,,Pomůžeme vám ho najít." Ben vypadal odhodlaně. Proč ne že, vždyť je policajt. Jenže mi nic nevíme teda já aspoň nic nevím. ,,Bene jenže já nevím jak by jste nám pomohli. Vždyť nevím kde začít." sklopila jsem hlavu. ,,Tak co třeba u Jacka. On by měl vědět víc to těch lidech, když se u nich zadlužil." navrhl a já se na něj podívala. ,,Prosím tě, Tayler po něm střílel - ukázala jsem na ty dvě díry - proč by nám chtěl ještě nějak pomoct?" zeptala jsem se ho. ,,Střílel?" zeptal se Ben udiveně. ,,Ano, počkej." zvedla jsem se že sedačky. Zamířila jsem do ložnice kde ještě pořád spal, tak jsem mu dala pusu na líčko a vzala zbraň, abych ji ukázala Benovi. Když jsem ji Benovi podala tak se jeho oči rozzářily. ,,Už chápu proč se mě na to ptal, jakou nejlepší ruční zbraň bych doporučil." usmál se a prohlížel si ji.
,,Tak on se tě ptal a ty si mi nic neřekl?" řekla jsem udiveně. ,,Promiň nevěděl jsem že ji sám bude kupovat." mykl rameny. ,,Co je to vlastně zač?" zeptala jsem se ho. Mezitím Sára přišla s kávou teda dvěmi, protože zase neslyšela slovo ne. Dala mi ji a usmála se. ,,Děkuji." poděkovala jsem. ,,Pěkná zbraň. Tu jste si koupili?" řekla Sára, která se pořád usmívala. Jen jsem kývla hlavou a čekala až mi o ní řeknou víc. ,,To je Glock 43, pěkná, lehká, je na šest nábojů, ráže 9mm. Rychlost je 340m/s. Myslím že jsem poradil správně." zazubil se Ben, když si ji přestal prohlížet vrátil mi ji a já ji položila na stůl. ,,Jen se trochu netrefil ne?" řekl pobaveně a Sára do něj žduchla. ,,Bylo to od Jacka kousek, v tu chvíli jsem byla vyděšená že ho vážně chce zabít." dořekla jsem a napila se kávy. ,,Nechtěl jsem ho zabít." řekl rozespalý hlas za mnou, tak jsem se otočila. ,,Ale uvažoval jsem o tom." dodal a zašklebil se. Vypadal roztomile, když ty vlasy neměl upravené. Přišel se s nimi pozdravit poté si sedl vedle mě. Dal mi pusu a pak mi vzal kávu. Trochu se napil, ale pak mi ji vrátil. ,,Fuj to není káva." zašklebil se. ,,Je, ale jinačí než piješ." zasmála se Sára nad jeho obličejem. ,,Co jste tu beze mě probírali a jak dlouho." položil si hlavu na moje nohy a lehl si. ,,Tak to co se vám stalo, pak tu zbraň a jsme tu asi hodinku." řekl zkráceně Ben. ,,Aha." zabručel Tay. Zamračil se, protože se mu moc nelíbilo že to zřejmě budou vědět všichni. Začala jsem ho hladit ve vlasech a čekala až někdo něco řekne. ,,Hele vážně vám pomůžeme a navíc já mám na střílení licenci." řekl Ben. ,,a taky pár kamarádů, kterým se líbíš." dodal potichu. Tay to taky slyšel, tak se ihned podíval na Bena, který se poškrábal na zátylku. ,,Cože?" zeptal se Tay. ,,No na svatbě byli přece kluci z práce no a ptali se mě na Am, protože je pro kus a má pěkný zadek." skončil, ale když uviděl Taylerův výraz tak dodal. ,,Neboj řekl jsem jim že jestli na ni sáhnou, tak je zabiješ." ubezpečil ho Ben. Sára se chytla za pusu a já se potichu zasmála. ,,Lásko to není vtipné žádní zasraní policajti nebudou na tebe sahat." zamračila se na mě. ,,Zlato a myslíš že bych jim to dovolila?" kousla jsem se do rtu. ,,Doufám že ne." řekl a já uslyšela jak se Ben se Sárou potichu smějí. Naklonila jsem hlavu k němu a zašeptala. ,,Ne protože mi stačíš Ty." Trochu hlavu zvedl a rukou si mě přitáhl do polibku. ,,Bože jste sladcí." vydechla Sára, která nás bedlivě sledovala. Odtáhla jsem se a Tay si hlavu položil zpátky na mé nohy. ,,Zpátky k věci." řekla jsem. Ben se narovnal, Sára se o něj opřela a Tayler ten se jemně usmíval. Zase jsem ho hladila ve vlasech, Ben nám říkal co vše bychom mohli, Sára poslouchala tak jako já s Taylerem. Tak jsme se o tom bavili dál dokud si neřekli že už radši půjdou a my si to necháme projít hlavou, protože nám dali návrh a Tay ho ihned zavrhl, prý nechce ohrozit životy jiných lidí. Rozloučili jsme se s nimi, poté odešli.
,,Nabízí nám pomoc." řekla jsem mu, ale zakroutil hlavou. ,,A co když se něco stane hmm? Co potom, nechci mít na svědomí něčí život." zamračil se. Opřel se rukama o linku a sledoval mě. ,,Taylere jediné co chci je aby náš syn byl doma rozumíš." zavrčela jsem na něj. ,,To já taky, ale nechci aby někdo přišel o život." vrátil mi to úplně stejně. ,,Já bych klidně umřela pro záchranu syna." vydechla jsem už naštvaně a odešla do ložnice. Sedla jsem si na postel, vytáhla si mobil na kterém jsem měla fotku nás tří. Tvrdohlavý je, ale pořád. Někdo se nabídne, ale on to prostě odmítne jen aby nepřišel třeba o život, ale ti lidé si to vybírají sami, takže by to jeho vina nebyla. ,,Lásko nikdy bych nedovolil aby se ti něco stalo." přišel do ložnice, kde si sedl vedle mě. ,,Nechtěl jsem být takový nepříjemný." pohladil mě po stehně. Jenže já jsem mlčela a dívala se dál na fotku. ,,Nezlob se, jenže kdyby se někomu něco stalo tak-" nenechala jsem ho to domluvit. ,,Tak je to jeho vina, protože se rozhodl dobrovolně pomoct rozumíš." zavrčela jsem na něj, odstrčila jeho ruku a zvedla jsem se. Zase odešla tentokrát do obýváku. Po zbytek dne jsem se s ním nebavila, protože jsem na to neměla nervy, náš syn ještě pořád není doma, on odmítá pomoc a já to už nezvládám. Nakonec jsem se zavřela v koupelně, kde jsem si napustila vanu, lehla si do ní a hodlala tam být dlouho. Zavřela jsem oči, aby se mi lépe přemýšlelo. Celé to lásko nezlob se, lásko mluv se mnou, lásko neignoruj mě,  lásko...pořád celý zbytek dne. Myslela jsem že mi praskne hlava. Potřebovala jsem být na chvíli sama. ,,Lásko?" jen co jsem to slyšela tak jsem otevřela oči. ,,Neee!" zakřičela jsem a ponořila se do vody. Hodlala jsem tam být dokud mi kyslík dovolí. Což nebylo ani dlouho, nakonec jsem se vynořila a vedle vany viděla Taylera, který tam stojí se založenýma rukama. Už se nadechovala když jsem ho zastavila. ,,Ještě jednou mi dneska řekneš lásko tak budeš mít modřinu pod druhým okem." vydechla jsem a sledovala jeho pobavený výraz. ,,Konečně se mnou mluvíš." usmál se. Jakože se mě snažil vyprovokovat nebo co?! Sledovala jsem ho s kamennou tváří. Na poslední chvíli jsem se ponořila. Jenže opět jsem se musela nadechnou, tak jsem se vynořila. Tentokrát se opíral o vanu a sledoval mě. Opět otevřel pusu, tak jsem mu ji zakryla rukou. On mi ji pusinkoval, tak jsem ji dala pryč. ,,Dneska ti tak už neřeknu, ale bav se se mnou." řekl s úsměvem. ,,Dobře." povzdechla jsem si. Nahl se a políbil mě. ,,Nechej mě aspoň abych se okoupala." usmála jsem se,ale on nesouhlasně zakroutil hlavou. S lišáckým úsměvem dal ruku do vody a strčil do mě dva prsty. Zavřela jsem oči a vzdychla. Tohle byla podpásovka, ale aspoň úžasný orgasmus.