Sázka nebo láska?

*52*

Po nějaké době jsem si všimla že Sára mi naznačuje až mu to řeknu, ale já jen vrtěla hlavou že ne. ,,Dělej." sykla. ,,Ne." odsekla jsem potichu. ,,Amando vážně chceš čekat?" zašeptala. ,,Jo." řekla jsem rázně.
,,Co po sobě syčíte?" zasmál se Ben. ,,Jen Sáře říkám, že nejdu nikam." poslední slovo jsem zdůraznila a ona se zamračila. ,,A kam by si chodila?" zasmál se Tay. ,,Ale chtěla abych s ní někam šla." mykla jsem rameny a viděla jak na mě vyplazuje jazyk, tak jsem taky vyplázla. ,,Aha tohle nemá cenu řešit." uchechtl se Tay, když si všiml co na sebe děláme. ,,Nemá." řekla jsem naštvaně. ,,Klid lásko." řekl a já se na něj zamračila. ,,Ticho." řekla jsem Taylerovi podrážděně. Hormony no co chcete. ,,Am je ti dobře, nic ti není?" zeptala se Sára. Věděla jsem na co naráží. ,,Sáro říkám ne, já to řeknu až budu chtít a budu připravená." zvedla jsem se a šla na balkon. Nemůže, prostě nemůže mě nutit. Já vím Tay má právo to vědět, ale já si nejsem jistá jestli to vezme dobře. Jen jsem se opírala o zábradlí a nasávala čerstvý vzduch do plic. Bylo to uklidňující a navíc mi nebylo špatně. S těhotenstvím přichází i změny nálad což je docela špatný. Nikdy jsem taková zase nebyla.

,,Co nechceš říct?" zeptal se za mnou Tayler a ja se otočila. Musím mu to říct ale ne teď. ,,To je jedno." řekla jsem a zpátky se otočila abych se mohla dívat.
,,Jestli tě něco trápí, tak mi to řekni." přišel a opřel se o zábradlí. ,,Já já to nechci říct tady před nimi chci to říct až budeme jen my dva." řekla jsem ale nepodívala se na něj a sklopila hlavu. ,,Je to nějaké důležité?" zeptal se. Je to kurva důležité.
,,Měl by si to vědět." řekla jsem. ,,Tak až budeme doma tak si promluvíme." zvedl mi hlavu a usmál se. ,,Dobře." odpověděla jsem a on mě políbil. Poté jsem ho jen objala a on mi to oplatil. ,,Hele už klidně můžeme jít jim to vadit nebude." zašeptal mi u ucha a já se zachvěla. Dal mi pusu do vlasů a pak se odtáhl. ,,Asi bychom už mohli jít." řekla jsem a jemně se usmála.

Vešli jsme dovnitř a oba dva se usmívali. Bylo to divné. ,,Co se tak tlemíte. My už půjdeme." řekl pobaveně Tay. ,,Taak dobře." řekl pořád s úsměvem Ben. Tay se rozloučil se Sárou a já šla obejmout Bena. ,,Gratuluji." zašeptal a mě to došlo. ,,Asi ji zabiju." řekla jsme potichu a Ben se zasmál. Pak jsem šla obejmout Sáru, která se pořád usmívala. ,,To bylo tajemství, ne že to ještě vykecáš někomu jinému." zašeptala jsem a pak se odtáhla. ,,Neboj." řekla a mávla rukou. ,,Strašné." zakroutila jsem hlavou.

Až jsme odešli tak jsme nasedli do auta a jeli domů. Byli jsme tam do půl hodiny a já se celou dobu snažila vymyslet způsob jak mu to říct. Vešla jsem dovnitř a byla jsem strašně nervózní prostě co pět sekund jsem se dívala na mobil. Ani nevím proč. ,,Lásko jak tě sleduju, tak je to důležité." řekl pobaveně. Ano a ani nevíš jak. Čím rychleji mu to řekneš Am tím lépe. ,,No jo...ale nevím jak ti to říct." řekla jsem a stála uprostřed obýváku. ,,Tak těžké to je?" zeptal se a šel ke mě. ,,Jo a být tebou si radši sednu." řekla jsem a ukázala na sedačku. Nejdříve se na mě díval, ale pak si šel sednout. ,,Takže jak začít no...jsem..jsem no..." povzdechla jsem si. ,,Víš docela se bojím jak to vezmeš." vydechla jsem a podívala se na něj. ,,Neplánovali jsme to." dodala jsem a on zpozorněl. ,,Tak mi to řekni." řekl a opřel se lokty o nohy. ,,Tak dobře stejně by si to později poznal." vydechla jsem. ,,Co?" nechápavě se na mě podíval. Ještě jsem se zhluboka nadechla a pak to řekla. ,,Jsem těhotná." všimla jsem si jak se zarazil a jen se na mě díval s otevřenou pusou. ,,Víš máme toho hodně a navíc vážně jsme to neplánovali ani jsem teď nějak nepřemýšlela že bychom měli děti, ale-" zarazil mě. ,,Zopakuj to ještě jednou?" řekl a zvedl se. ,,No že jsme to-" opět mě zarazil. ,,To předtím." řekl a přešel blíž ke mě. ,,Že jsem těhotná." zopakovala jsem a trochu se lekla, když mě chytl do vzduchu. ,,Ty si těhotná, já budu táta." řekl nadšeně a zatočil se se mnou. Tak tohle jsem nečekala.

,,Am to je úžasné." zasmál se a položil mě na zem. ,,Takže jsi rád?" zeptala jsem se opatrně. ,,Rád ne, já jsem nadšený budeme rodiče." pořád se usmíval a já se konečně uvolnila. ,,Nečekala jsem že to vezmeš tak dobře." sklopila jsem hlavu. ,,A proč bych neměl." zvedl mi hlavu a tázavě se podíval. ,,Já nevím bála jsem se." řekla jsem. ,,Tohle je nejlepší věc, která se nám mohla stát." zářivě se usmál. Byla jsem ráda že to vzal tak dobře. ,,Ale jak dlouho jsi." řekl a ukázal na moje břicho. ,,Tři měsíce." usmála jsem se. ,,Jak jsem si toho nemohl všimnout." plácl se do čela. ,,To ještě moc nejde vidět." zasmála jsem se. ,,Ale rána jsi vždy byla v koupelně tak dlouho a nevypadala si že by ti bylo dobře." obeznámil mě. ,,Chytrý." usmála jsem se.

Zbytek dne byl až moc čilý. Tohle ho potěšilo ani nevíte jak. Spadl mi kámen ze srdce, konečně jsem to řekla, ale i díky Sáry. Tayler se strašně staral teda až moc, musela jsem se vždy zasmát. Ptal se mě jestli to ví i naši, ale ti to vážně nevěděli. Nějak jsem to ještě nechtěla,aby to věděli, protože to by zase bylo povyku kolem a já bych to nezvládla.
Řekla jsem mu, že jsem to dneska řekla i Sáře a ta Benovi. Trochu byl naštvaný že to věděli dříve, ale pak to bylo zase v pohodě. Po večeři jsem si šla lehnout a Tay přišel za mnou.

Ležela jsem na boku, on si mě opatrně přitáhl k sobě a hladil mi bříško. ,,Už teď vás oba miluju." zašeptal a dal mi pusu do vlasů. ,,My tebe taky." zasmála jsem se. ,,Dobrou." řekl. ,,Dobrou." odpověděla jsem a po chvíli jsem usla.