Zrození nové Síly

6. Naše šance

Najednou jsem viděla, jak Hera vystoupila z kokpitu.

,,Nemáme na výběr. Tu loď potřebujeme." řekla směrem dovnitř. Pak pokračovala směrem do kajut.

,,Co se děje?" zeptala jsem se.

,,Nevím, ale asi něco vážného." řekla mi L'sat. Já jsem jen přikývla a podepřela si hlavu.

Ale to by nebylo špatné, být pilot. Zasnila jsem se. Představovala jsem si, jak jsem v kokpitu své vlastní stíhačky, se svým droidem, který mě hlídá, hlásí poruchy a tak. Najednou mě něco napadlo.

,,Já se jí zeptám!" vyskočila jsem z místa.

,,Co? Koho? Na co?" řekla zmateně L'sat.

,,No přece jak jsem ti říkala, že se zeptám Hery, jestli mě nepřijmou jako pilota!" vypískla jsem.

,,Počkej, počkej, promyslela sis to vůbec? Vždyť pilotovat neumíš. To si myslíš, že si luskneš prstem a bude tě někdo jen tak učit?" zvedla L'sat obočí a celá se na mě otočila. Chopper něco zabrublal, pokývnul hlavou a obrátil se na mě také.

,,Já... Ne, to si fakt nemyslím, ale oni zoufale potřebují piloty, tak... To chci jen navrhnout." sklopila jsem oči k podlaze.

,,Jo, to už jsi říkala několikrát." řekla L'sat a dala si ruce v bok.

,,Já vím."

Chopper něco zabrublal a znělo to docela souhlasně.

---

Dokovali jsme u nějaké další lodi. Přešli jsme do přetlakové komory, kde už čekala připojená loď.

První šla Hera, za ní Chopper, Kanan, Ezra,  Sabina, Zeb, já a L'sat. Hera se mi zdála trošičku nesvá, nevím proč, ale bylo to tak. Najednou jsem viděla, jak se Kanan nervózně naklonil k Ezrovi a něco mu řekl. Ten jen pokrčil rameny a kývnul v odpověď. Neslyšela jsem co si říkali, byla jsem moc daleko.

Pak jsme se zastavili a postavili se nějak za sebe.

,,Narovnej se trochu, děláš mi ostudu!" syknul Kanan směrem k Ezrovi.

,,Copak je to s tebou?" pozvednul Ezra ramena a zakroutil hlavou.

,,Nic, jen se uklidni!" sykl nervózně Kanan zpátky.

,,Ty se uklidni." řekl Ezra Kananovi. My jsme jen stáli s rukama na ústech za nimi a celé to poslouchali.

V tom se otevřely automatické dveře a vyšli z nich tři osoby, dva muži a jedna žena. Když jsem se podívala důkladněji, zjistila jsem, že to je podobná rasa jako je Hera, dokonce možná i stejná. Přicházeli k nám blíž a blíž. Stihla jsem zaznamenat, že jeden z nich, asi jejich velitel, byl docela vysoký a zbarvený do oranžova. Druhý muž byl modrý a žena zelená, až tyrkysová.
Z mého pozorování mě vytrhla Hera, když promluvila k oranžovému Twi'lekovi.

,,Dlouho jsme se neviděli, otče." řekla s mírnou poklonou.

Počkat, otče?! Problesklo mi hlavou.
Twi'lek jen přikývnul a otočil hlavu na Kanana.

,,Aa, ty musíš být ten Jedi, o kterém jsem slyšel." promluvil Heřin otec.

,,Jarrus, Kanan Jarrus, já.. ehhm" odkašlal si Kanan, ,,o vás taky slyšel." trošku víc než nepatrně se pořád ukláněl.

Twi'lek pozvedl obočí.

,,Tohle je naše posádka," narovnal se Kanan, ,,Ezra, Sabina a Zeb." řekl hrdě, pokládaje vždy ruku na rameno dotyčnému. Až na to, že v tom pořadí, jak je představoval, pokládal ruku nejdřív Sabině, pak ukázal na Zeba a nakonec položil ruku na rameno Ezrovi. Takže to celé převrátil.

,,A ještě tu máme dvě nové členky naší posádky. L'sat a Gwen." ukázal na nás dvě, taky v opačném pořadí.

Musela jsem se usmát a zakroutit hlavou. Chopper vedle mě něco zabrublal, asi že ho zapomněl Kanan představit. Poklepala jsem mu na hlavu na znamení, že to bude dobré.

,,Samí skvělí válečníci. Cham Syndulla, k vašim službám." uklonil se trochu velitel.

,,Osvoboditel Raylothu?  Učili nás vaši taktiku z Klonových válek!" rozzářila se Sabina.

,,Ach ano, Impérium se stále snaží vymyslet, jak mě přelstít." usmál se blaženě pan Syndulla.

,,Toto jsou dva mí nejlepší bojovníci. Numa a Gobi." ukázal na svou levou stranu, kde stála Numa a pak na svou pravou, kde stál podle všeho Gobi.

,,No, tak si projdeme tu misi. Čeká nás dost práce." řekla Hera a s tím odešla.

,,Pořád mi nikdo neřekl, o co se vlastně jedná." oznámila jsem sama sobě. Tázavě jsem se otočila na L'sat, ale ta jen pokrčila rameny.

,,Pojď, řeknu ti to." pokynul mi Kanan, ať jdu za ním. Otočila jsem hlavu na Choppera a v mžiku jsem se otočila zpátky. Pak jsem se rozešla k němu, on se otočil kolem své osy a společně jsme šli někam do lodi.

Pomalu jsme šli a Kanan mi objasňoval situaci.

,,Nad Rylothem je imperální výsadková loď. Když jí ukradneme, získáme tím místo pro přistávání našich stíhaček, a to nutně potřebujeme." vysvětloval, ale mně se zdál pořád trošku vyvedený z míry.

Nad tím jsem pozvedla obočí.
,,Jo aha, tak o tomhle jste se bavili!" řekla jsem si.

,,Ano, přesně tak." řekl Kanan a pokračoval v chůzi. Na chvíli jsem se zastavila, ale pak jsem pokrčila rameny a šla dál.

Došla jsem až do nějaké místnosti, kde byli všichni. Nemám páru, kdy sem došli, ale muselo to být někdy, když jsem se bavila s Kananem.

Hera právě něco vysvětlovala, když v tom jsem slyšela Zeba, jak se za mnou řítí. Jen tak jsem se na něj otočila.
Všechno se seběhlo tak strašně rychle...

,,Počkejte na mě!" zakřičel a vykulil oči, jak si mě najednou všiml a pokusil se zpomalit. Stačil se mi vyhnout, ale narazil do štosu přepravních beden, které byly vyskládané na chodbě. Odskočil od nich, ale než stačil cokoliv udělat, z vrchu na mě spadlo něco těžkého. Trochu jsem se zapotácela a pak se skácela k zemi.

Pak jen vím, že nastalo ticho a všichni se ke mně seběhli.

----
Ahoj, ahoj😃
Jo, vím, dlouho jsem nic nevydala, za to se omlouvám. Neměla jsem prostě chuť a zasekla jsem se nad jednou věcí.
Teď navíc budou přijímačky na střední školu, takže asi moc vydávat nebudu, už jenom kvůli tomu stresu.
Tak se mějte a děkuju za pochopení!😃