Cassiopeia

Chapter two

,,No konečně jsi tady," usmála se na mě Alyssa, ,,kde jsi byla tak dlouho?" ,,Rodiče odjeli později," povzdechla jsem si. ,,Cass, nechci tě do toho nějak tlačit, ale měla bys jim vysvětlit, že už nejsi malá," řekla Lena. ,,Já vím. Ale pokaždé, když se jim to snažím říct, tak mě z toho něco vyruší," odpověděla jsem jí na to. ,,Nechme toho už a pojďme si něco objednat," povzbudila nás Jasmine. ,,Hrají tu dneska tvoji bráchové s Edwinem?" zeptala se Josie. ,,Myslím, že jo," byla má odpověď.

Bráchové mají totiž kapelu. Založili jí na konci minulého školního roku spolu s Edwinem. Edwin je ale sama kapitola o sobě. Nevím to jistě, ale říká se, že už dávno bydlí sám a pravděpodobně nemá rodiče. Tím je pro všechny holky strašně tajemný. Já vím, že je to jen namyšlený, arogantní a egoistický děvkař. 

Zanedlouho za mnou přišel Sean. ,,Cass, dnes večer potřebujeme tvou pomoc. Ed tu není a nebere nám ani telefon." ,,Počkat, s čím přesně chcete pomoct?" ,,Přece umíš hrát na kytaru a zvládneš zahrát American Idiot, nedávno jsme to spolu zkoušeli," zkusil na mě udělat svůj psí obličej. ,,Já nevím Seane, zkoušeli jsme to ještě, když jste chtěli se mnou založit skupinu, ale pak se to změnilo, že!?" ,,Však víš, že jsem tě tam chtěl i přes protesty ostatních." ,,No dobře teda," souhlasila jsem.

Abych vám to přiblížila, původně jsme měli tvořit skupinu já a moji bratrové. Ale pak se tu zničehonic objevil Edwin a překopal všechny naše plány. Hlavně se mu podařilo přesvědčit moje bratry, že já nemám co ve skupině dělat. Podle něho jsem jen malá holka, co se bojí svých rodičů. Kdyby jen věděl jaká můžu být.