INSURMOUNTABLE

1.

,,Zvedni už ten telefon!", vyjekla Jaehwa rozčíleně po třech minutách hlasitého zvonění, až sebou Jimin trhnul.

,,Mám strach. Co když jsou to lidi ze SADu a řeknou, že jsem nepostoupil?", vykoktal tiše Jimin, že ho skoro přes to zvonění nebylo slyšet.

,,Když jim to nezvedneš, tak stoprocentně nepostoupíš. Nebudou tě přece nahánět do nekonečna. Tak šup!", naléhala Jaehwa.

To už se Jimin sebral, dal si slucháko k uchu a po chvíli přešlapování z místa na místo odešel do vedlejší místnosti. Netrvalo ani 5 minut než se vrátil zpátky. Položil telefon, odkašlal si a upřeně se zadíval na Jaehwu, která si celá netrpělivá a plná zvědavosti stihla okousat všechny nehty na pravé ruce.

,,Tak co?", přerušila napjaté ticho.

,,Postupuju do dalšího kola!", vypískl Jimin a oba se začali radovat tak nahlas, že do pokoje vrazila Jaehwina starší sestra Sunmi.

,,Co se to tu děje, přes ten váš řev neslyším Yoongiho v telefonu!"

,,Jiminie se dostal do dalšího kola a o krok blíž k přijetí na jednu z nejlepších seoulských tanečních akademií vůbec!", odpověděla Jaehwa celá udýchaná ze skákání na posteli.

,,Ou. Tak to je fakt bomba, moc ti gratuluju, ale stejně to prosím ztište.", vyprskla Sunmi a zabouchla za sebou dveře.

,,Stalo se něco?", nechápal Jimin.

Od té doby, co se Sunmi dala dohromady s tím Yoongim, začala se chovat jako morous. Nezajímá ji nic jiného než Yoongi. Nikdy nemluví o ničem jiném než o jejím Yoongim. Pořád jen Yoongi sem, Yoongi tam. Bylo to k nevydržení. Celá Jaehwina rodina už měla Yoongiho plnou hlavu a to jim ho ještě Sunmi ani nepředstavila.

Jaehwa jen mávla rukou, usmála se a prohrábla Jiminovi vlasy.

                              ☆☆☆

Minjee byla celá rozpačitá a vůbec si nevěděla rady. Rozhodla se, že bude nejlepší jít na čerstvý vzduch a v klidu si to nechat projít hlavou. U Jaehwi bude nejspíš stejně Jimin a před ním to probírat nechce, takže si aspoň v klidu rozmyslí, co řekne.

Obula si boty, oblékla bundu a vydala se pryč z části obytných domů, kde bydlela, dolů z kopce směrem k parku. Ještě bylo světlo, takže se nemusela ničeho bát. V parku se usadila na lavičku pod obřím topolem a sklesle si položila hlavu do klína.

Vůbec nechápala, co se to děje. Byla poprvé vážně zamilovaná. Hodně moc. Nemohla spát a jíst, aniž by na něj nemyslela. Vždy když byl v její přítomnosti se jí podlamovala kolena a celá zčervenala. Na jednu stranu se jí to líbilo. Hlavně představy o tom, jak žijí někde na venkově a mají kupu dětí, protože Minjee děti milovala. Celá její situace by ale ani nebyla tak neřešitelná a zoufalá, kdyby ten kluk, do kterého je Minjee blázen, nebyl její bratr Seokjin.