Sladká nenávist

4.Část

Domů přijdu kolem třetí úplně vyřízená. Dneska to bylo náročné. A ještě k tomu má za hodinu přijít ten idiot. Doplazím se do pokoje a hodím batoh ke stolu. Svleču si oblečení a jen v černém spodním prádle si zalezu do postele. Potřebuju se na chvíli prospat. V noci jsem moc nespala. Zívnu a přitáhnu si peřinu blíž k tělu. Víčka mi začínají těžknout, tak je zavřu a nechám se stáhnout do temnoty.
                            
                                      ***

Z mého spánku mě probudí zvuk zvonku. Neochotně se vyhrabu z postele a zamířím ke dveřím. Doufám, že ten co je za dveřma, má dobrý důvod, proč mě vzbudil. Jakmile otevřu, zamračím se.

„Co tady děláš?".

„Co asi? Máme spolu dělat ten projekt, vzpomínáš? Nebo jsi tak blbá, žes na to už zapomněla?" řekne Reynolds a sjede mě od hlavy až k patě.

Nevím proč, ale skousne si ret.

„Co je?" zeptám se nechápavě.

„Nic. Jen... Netušil jsem, že jsi tak sexy" řekne a podívá se na mě hladovým pohledem.

Až teď si uvědomím, že před ním stojím jen ve spodním prádle. Doprdele!

Pohled Nicka
Jakmile mi otevřela dveře jen ve spodním prádle, nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Do hajzlu! Je tak kurevsky sexy! Okamžitě mi z ní ztvrdne. Kdo by tušil, že šprtka bude tak sexy? Ty nohy! A prsa! Bože! Chci aby byla pode mnou a vzdychala mé jméno.

„Doprdele Nicku! Klidni se! Je to přece Morisová!" napomene mě můj vnitřní hlásek.

Když si uvědomí, že přede mnou stojí skoro nahá, tak okamžitě nabere rudý odstín. Jak rozkošné.

„Ale, ale.... Tady se nám někdo červená" uchechtnu se.

Jak mě baví ji štvát. Tentokrát zrudla vzteky.

„Jdi doprdele Reynoldsi!"otočí se a běží někam nahoru po schodech.

Jen se uchechtnu a vkročím dovnitř. Vyzuju si boty a jdu chodbou do prava. Ocitnu se v obýváku, který je sladěný do fialovobílé barvy. Uprostřed místnosti je velký bílý gauč s dřevěným stolkem a naproti je velká televize. Nalevo od gauče je krb, nad kterým jsou různé forografie.

„Dáš si něco k pití?" přeruší mě její hlas.

„Jo" odpovím a otočím se k ní.

Má na sobě šedé kraťasy a bílé tílko. Víc se mi líbilo, když byla jen ve spodním prádle.

„Vodu, colu nebo džus?".

„Dám si colu".

„Fajn" otočí se a míří nejspíš do kuchyně.

Rozejdu se za ní. Bože! Má tak krásný zadeček. Nejradši bych ho pevně zmáčknul.

„Kurva! Na co zas myslíš Reynoldsi!" napomenu se.

Sednu si na barovou židli a pozoruju její kroutící se zadeček. Nemůžu si pomoct.

„Můžeš toho nechat?!" zeptá se mě Lily.

Zvednu k ní pohled a nechápavě se na ní podívám. „Čeho?".

„Nezírej mi pořád na zadek!" sykne a podá mi pití.

„Kdyby sis nevzala tak krátké kraťasy, které ti tak krásně rýsují zadeček, tak bych se nedíval" řeknu a napiju se.

Zamračí se na mě.

„I kdybych měla jen kalhotky, tak mi prostě nebudeš očumovat zadek! A teď pojď! Chci už to mít za sebou".

Zvednu se a jdu za ní nejspíš do jejího pokoje. Otevře dveře a pustí mě jako prvního. Má to tu sladěné do černobílé. To bych do ní neřekl. Uprostřed pokoje je velká manželská postel se spousty malých polštářků. Má tu velkou skříň, na které je zrcadlo. A taky tu má malý balkón, na kterém je pověšená houpací síť.

„Už jsi skončil?" zeptá se mě docela podrážděně.

Co jí sakra je?

„Máš snad krámy nebo co?" zeptám se ji.

„Drž hubu!" řekne ještě podrážděněji a sedne si na židli.

Já si lehnu na její postel. Wow! Je fakt pohodlná. Začne mluvit o tom projektu, ale já ji už nevnímám. Jelikož se dívám na mobil, kde mi právě píše můj kámoš Mike a ptá se mě, jestli dorazím na tu mega párty u Dereka. Odepíšu mu, že si to nenechám ujít. Budou tam sexy holky a já si nutně potřebuju zašukat.

Pohled Lily
„Posloucháš mě vůbec?!" řeknu dost naštvaně, jelikož mě ten kretén absolutně nevnímá a čumí se do mobilu.

„Hej!".

„Cože?" zeptá se a vzhlédne.

Zatnu ruce pevně v pěsti, abych nevybuchla.

„Říkala jsem, že téma bude Emoce a jestli s tím souhlasíš..".

„Jo jasně" odpoví a zase se věnuje svému mobilu.

Což mě už pořádně nasere. Vstanu a vytrhnu mu mobil z ruky.

„Hej! Co to děláš?!" zeptá se podrážděně.

„Už mě fakt sere, že když mluvím, tak mě ignoruješ a jseš na mobilu. Ten projekt máme dělat společně!" vyštěknu na něj.

Jen protočí očima a natáhne se pro mobil. To snad není možný! On mě totálně ignoruje!

„Vrať mi ten mobil!" zavrčí, když uhnu.

Vstane, což je pro mě signál, abych se co nejrychleji otočila a utekla. Což taky udělám. Slyším jak beží za mnou.

„Jen počkej až tě chytím!" zavolá za mnou.

Vběhnu do kuchyně, ale tam mě chytnou okolo pasu dvě silné ruce. Začnu sebou škubat, tak svůj stisk ještě zpevní. Ucítím jeho teplý dech na svém uchu.

„Tos neměla!" sykne a otočí si mě čelem k sobě.

Naše obličeje jsou náhle moc blízko u sebe. Můj zrak slouzne na jeho rty. Vypadají tak plně a hebce. Chtěla bych je ochutnat.

„Počkat.. Co jsem to právě řekla?" zeptá se mě můj vnitřní hlásek.

Ale nemůžu o tom moc uvažovat, jelikož jeho rty se přilepí na ty mé. Začne s nimi pomalu pohybovat a já s ním z nějakého neznámého důvodu začnu spolupracovat.