Every flower of my love

Camellia

Mou poslední osudovou květinou jsi se stala ty. Za několik let mě v hlavě napadala otázka, zdali jsem své štěstí, svou opravdovou lásku už nepřešla. 

Jestli to nebyla Rose, která byla mou první a měla by být i poslední?

Nebo Aster, má zářná hvězda podzimu. Neměla by být ženou každého mého dnu v roce?

Či zajít za Magnolií a i přes fakt, že už je vdaná si její nádherný hlas přivlastnit?

A co Daisy? Neměla bych ji schovat pod svůj deštník v deštivém dni a prosit ji o odpuštění?

Nebo se mám snad pokusit najít svou exotickou jasmínovou ženu všech žen?

Mohla jsem udělat vše. Ale osud tomu chtěl jinak. Protože jsi to byla právě ty Camellie. Byla jsi to ty, která mě polila horkým čajem v kavárně. Byla jsi to ty, která mě pozvala na čaj, jako omluvu. A byla jsi to ty, kdo ve mě viděl něco víc. Něco co je hodno milování. A neutekla jsi mi, ani po tom, co jsem se ti svěřila s mým trápením. Neodešla jsi ani po tom, co jsi se dozvěděla o mých bývalých láskách. Nikdy jsi mě nechtěla opustit. Nikdy jsi mě nenechala samotnou. 

Nikdy. 

Až do teď.

  Má drahá Camellie. Milovala jsi čaj a dokonce jsi po něm i voněla. Tvé oči měly barvu zeleného čaje a tvé vlasy barvu toho černého. Vždy jsi vše dokázala vyřešit hrnkem s tím horkým nápojem, který jsi tolik milovala.   

Prožily jsme spolu pár krásných let lásky. Díky tobě jsem zapomněla na svá trápení. Díky tobě jsem přestala přemýšlet o mých bývalých láskách. Díky tobě jsem si přestala tolik vyčítat osud Daisy. Díky tobě jsem se stala opět novým a dobrým člověkem. Díky tobě jsem opět milovala a má duše rozkvétala. A mé srdce bylo tak plné a šťastné, jako nikdy předtím. 

Milovala jsem tě jako nikoho předtím. Milovala jsem tě tak silně, že mi na ničem jiném nezáleželo.  Umřela jsem po tvé nehodě. Má duše uschla, když jsem se dozvěděla o tvé smrti.

Byla jsi pro mě tak důležitá, jako pro mě bývala Rose.
Tvůj smích mi zněl, jako kdysi smích Aster.
Rajská zahrada teď hrála za doprovodu tvého hlasu.
Stejně tak jsi byla i mým pokáním za nevinnost Daisy.
A byla ji i tak exoticky tajemná, jako Jasmine.

Byla jsem šťastná. I ty jsi byla. 

Tak proč všechny mé květiny uvadají? 

Mou překrásnou růži si utrhl pro sebe někdo jiný.
Má usmívající se Astra odvála s posledním podzimním větrem.
Magnólie nikdy nezpívala jen pro mě.
Své kopretině jsem otrhala lístky.
A o Jasmín jsem se ani neodvažovala usilovat. 

Řekni mi proč i ty jsi mi musela také uvadnout? 

Řekni proč mi osud bere mé květiny?

Řekni mi proč se nemohu také radovat z rozkvetlé lásky?

Už nechci žádné další květiny.
Už nechci další lásky ani příběhy.
Už nechci další bolest ani zlomená srdce. 
Už nechci nikoho jiného než tebe.

Má nejdražší Camellie. Květino mezi květinami. Ženo mezi ženami. Lásko mezi láskami. 

Chybíš mi.

Miluji tě.