Daisy

144 28 0
                                    



Daisy, má obyčejně obyčejná. Jsi jedna z mnoha žen. Nikdy jsi nebyla ničím výjimečná. Jednoduše jedna z mnoha. Nikdy jsi nijak nevyčnívala z davu. Byla jsi tak všední. Nikdo by se nad tebou ani nepozastavil. A proto jsi byla sama. Bez přátel, bez lásky, bez rodiny. 

Tvůj den byl na chlup stejný jako den včerejší. Vstát, obléknout, jít, pracovat, jíst, číst spát. A stále a stále dokola. Jen jedinkrát jsi vybočila z každodenního cyklu. Jen jedinkrát jsi chtěla zažít něco jiného.
Jen jedinkrát a pak už nikdy víc. 

Když jsme se poznaly, bylo to na zastávce. V tu dobu jsem si našla novou práci. Začalo pršet já neměla deštník, proto jsi mi laskavě nabídla místo pod tím tvým. Bylo to od tebe milé. Vždy jsi byla milá. Daly jsme se do řeči a bavily se. Byla jsi tak ráda za náš rozhovor, jelikož přátele jsi neměla. A povídat jsi si mohla jen doma se svou kočkou. 

Pozvala jsem tě na kávu a ty jsi přijala. A to byla tvé osudová chyba. V ten den, v ten pro tebe tak nevšední den, se ti obrátil život vzhůru nohama. 

Zažily jsme krátkou romanci. Z mé strany to bylo rychlé vzplanutí žáru vášně a něčeho nového. Chyběl mi vztah a ty jsi se nabídla. Jen jsem tě využila. Pár krátkých dnů milování.
Ovšem ty? Tvé srdce se ke mě přichytilo tak jako to mé kdysi k Rose. Byla jsem pro tebe osudová, tak jako ona bývala pro mě. A stejně tak jako ona mě i já jsem rozervala tvé srdce vedví. Stala jsem se tvou ostnatou růží. Ovšem pro tebe byl trn mnohem bolestivější.

Za tvým obyčejným úsměvem a každodenní uzavřeností se teď kvůli mě nachází tolik smutku a prázdnoty. Vynaložila jsi do mě tolik lásky. Byla jsi tak milá, hodná a laskavá. Byla jsi člověk, jehož duše je čistější než duše andělů. Byla jsi tak křehká a neposkvrněná. Já tě zničila. Využila a odhodila. Byla jsi pro mě jen někdo na kom vzroste mé bezcitné ego. Znovu jsi byla sama. Bez přátel, bez rodiny, zlomená a nemilovaná.

Tak jako mladé dívky otrhávají kopretinám lístky, kvůli lásce, já otrhala ty tvé. Až po nějaké době jsem si uvědomila a pochopila. Občas tě vídám čekat na té stejné zastávce na které to začalo. Zlomená a smutná. Už se nesměješ. Už nenabízíš cizím lidem deštník, když prší. A je to má vina. 

Má obyčejně neobyčejná Daisy. 

Lituji. 

Every flower of my loveWhere stories live. Discover now