Rewind

1. kapitola

Když se provoz uklidnil, rozešla jsem se k místu, kde údajně stál ten muž. Zde ležel pouze prsten, na kterém byl jakýsi znak. Sebrala jsem ho a strčila do kapsy. Když jsem přišla domů, čekala na mě má matka a objala mě. Otec tu radši nebyl. To on řekl, že se mám jít léčit. „Mám pro tebe dárek," řekla matka svým chraplavým hlasem. Šla jsem za ní. Na stole ležel dopis. Otevřela jsem ho, byl v něm list a karta. „Už jsi dost stará na to, aby si bydlela sama, táta," v duchu jsem přečetla dopis od mého otce. „Takže můžu odejít konečně pryč?" zeptala jsem s nadějí, že se mi splní můj celoživotní sen. Matka pouze přikývla, objala jsem ji a konečně odešla z domu, kde se ke mně otec choval jako k šílenci.

Mé kroky směřovaly k babičce, která o ničem netušila. Myslela si, že jsem nějaké stáži v zahraničí. Jemně jsem zaklepala na dveře babiččina domu. Ty, ale otevřel mladík s havraními vlasy. „Kdo jste?" zeptal se. „Dobrý den, já jsem Lee Sori, vnučka ženy, co tu žije," odpověděla jsem slušně, „ale kdo jste vy?" Muž na chvíli odešel a zase se vrátil. „Můžete dovnitř a kdyby vás to zajímalo mé jméno je Yixing, starám se vaší babičku, za poslední rok se jí velice přitížilo," řekl a dovedl mě za ní. Ležela na posteli a odpočívala. Nemluvila jenom se koukala na Yixinga a pak na mou osobu. Její oči byly pořád milé a plné lásky. Posadila jsem se na její postel, pohladila mou ruku a následně ji něžně uchopila. Stisk nebyl tak pevný jako před lety, ale přesto se snažila ji uchopit, co nejsilněji to šlo. Pár minut poté se opět vrátila k odpočinku.

„Dáte si čaj slečno?" zeptal se okázale Yixing. Přikývla jsem na souhlas, a přitom ho sledovala. Můj pohled ale skončil na jeho ruce. Měl na sobě masivní prsten připomínající ten, co jsem našla na silnici. Vytáhla jsem ho a v tu chvíli u mě stál Yixing. „Jak vidím Jongin odvedl dobrou práci," řekl a zasmál se. Vrátila jsem čas, ale on tu pořád stál. „Tohle na nás nefunguje" podotknul Yixing a ušklíbl se.