Rewind

Úvod

Už odmalička jsem byla jiná než ostatní. Nikdo mi nevěří, že mám zvláštní schopnost, dokážu vracet čas. Ani já tomu vlastně nevěřila.

Jeden krásný běžný den jsem se šla projít s asistentkou z léčebny. „Zítra tě budou propouštět, že?" zeptala se. „Ano, snad budu pokračovat normálně ve svém nudném životě" usmála jsem se. Pak už jsme jen lehce debatovaly o tom, co budu dělat až se vrátím domů. 

Nastal den propuštění. Své sbalené věci jsem si vezla v kufru a procházela jsem vrátnicí. Rozloučila jsem se s vrátnou, která měla službu a odešla jsem ke dveřím. Na ulici bylo velice rušno, normálně tu projelo tak pět aut za celý den, když nepočítám sanitky. Uprostřed silnice stál mladý muž s hnědými vlasy. „Pozor, za vámi je auto!" vykřikla jsem. On se ani nehnul. Auto se blížilo moc rychle. Natáhla jsem ruku, ale když jsem vrátila čas o pár sekund zpět a chtěla se rozejít za ním, nebyl tam. Bylo to zvláštní. Vymyslela jsem si to nebo si se mnou můj mozek jenom zahrává?