Naprosto ,,dokonalé" stanování [POZASTAVENO]

1. kapitola - Trable hnedka na nádraží

,,Přijdou za pěěět... čtyřiii... třiii.. dvaaa... jedna a tři čtvrtěěě... jedna a půůůl..." Ronald stál na lavičce, vedle které měl položenou svoji krosnu, před Eustonským nádražím a pozoroval okolí. Rozhlížel se zvědavě na všechny strany, aby mu nic důležitého neuniklo.

,,Mohl bys toho, prosím tě, nechat?" zamumlal unaveně William, posunuje si brýle na nose. Nechtěl být na svého přítele zlý nebo tak něco, ale člověka to začne skutečně otravovat, když už asi čtvrt hodiny poslouchá dokolečka ten samý odpočet.

,,A plóč?" zeptal se blonďák s šibalským úsměvem a seskočil dolů na zem těsně vedle tmavovláskovy černé krosny.

,,Protože si pak připadám jako chůva dítěte v mateřské školce a ne jako tvůj přítel," povzdechl si starší, a pak je tak mimoděk zavadil pohledem o své hodinky.

,,Sedm čtyřicet osm... Mají dvě minuty na to, aby se dostavili," pronesl mírně otráveně. Nedokázal říct přesně proč, ale z nějakého důvodu měl hluboko uvnitř sebe zakořeněný pocit, že tohle stanování dopadne skutečně špatně... Možná hůř než předešlá dovolená.

Z úvah jej vytrhl hlasitý výkřik blonďáka: ,,Sváča!" Okamžitě se otočil po hlase, aby se mu mohl naskytnout pohled na Knoxe jak letí po chodníku za nebohým holubem, který až do teď klidně zobal zbytky celozrnného rohlíku.

,,Ronalde!" zavolal za blonďákem, ale ten jej nevnímal a dál pokračoval v honu na opeřence.

,,Až tě chytím, tak tě sním!" hulákal na celou ulici, až se za ním lidé otáčeli.

,,Mami, mami, koukej, to je legrační!" smál se jeden malý hošík, ukazuje při tom na Ronalda stále se snažícího chytit k smrti vyděšené zvíře. (Jež ale bylo příliš hloupé na to, aby jednoduše roztáhlo křídla a odlétlo ze smrťákova dosahu.)

,,Ale no tak, Georgi," okřikla jej jeho matka, ,,copak jsem ti kolikrát neříkala, že postiženým lidem se nesmějeme?" S těmi slovy jej popadla za ruku a táhla pryč.

,,Hehe, vypadá to, že tady má někdo dobrou náladu," ozvalo se znenadání mezitím těsně vedle Spearse, až trochu nadskočil, jelikož to vážně nečekal.

,,Hrobaři, takhle už mě nikdy neděs," otočil se na nově příchozí.

Upřímně, když je v první moment uviděl, zarazil se a chvíli na ně překvapeně zíral s otevřenou pusou. Větší kontrast snad nikdy za celý svůj život nepotkal.

Bývalý shinigami byl oděn do tmavého maskáčového oblečení, na zádech obří černou krosnu a na nohou kanady. Naproti tomu Grell si oblékl dlouhé červené plesové šaty, obul si lodičky a aby svému outfitu ještě trochu přidal, tak si okolo krku uvázal duhové boa. (AN. Ne, nemyslím tím Book of Atlantic. xD Nebo jsem jediný retard, který to v tom vidí?) A kromě krosny si s sebou vzal ještě příruční kabelku plnou šminek.

,,Víš doufám, že jedeme pod stan a ne na drag queen přehlídku?" pozvedl tmavovlasý obočí.

,,Že jedeme do lesa ještě neznamená, že nemůžu vypadat dobře," odsekl mírně uraženě Sutcliff. ,,Každá dáma má občas chuť ohromit svým vzhledem."

,,A koho chceš jako ohromovat?" uchechtl se William. ,,Veverky na stromě?"

,,I ty veverky určitě mají větší cit pro módu než ty," odfrkl si červenovlasý, pohazuje svým boa.

,,Hihi, a kde jsou ostatní?" rozhodl se Hrobař změnit téma rozhovoru. ,,Neměli by už tady být?"

,,Ano, ty by měli," přikývl Spears, ,,ale zatím tady jsme jenom já a Ronald... Ronalde! Přestaň chytat toho holuba! Ronalde!"