"Jasmine, tady jsi, promiň, ujela mi tramvaj." omlouvá se moje nejlepší kamarádka za svůj pozdní příchod. "To je v pořádku Alice, hlavně, že jsi přišla." přijímám její omluvu. "Tak jak jste dneska na zápase dopadli?" zeptá se mě Alice. "Tys nekoukala? Já myslela žes tam byla?" zeptám jsem se na otázku, na kterou už nejspíš znám odpověď, ale zeptat se musím."Nebyla, nestihla jsem to, promiň. Mrzí mě to, ale přeobjednali mě k zubaři a já tam musela kvůli bělení, abych se mohla usmívat bez toho aby se někdo při pohledu na mě poblil." řekla Alice a zasmála se svému vtipu. Taky jsem se usmála. "Dvanáct nula pro nás.." odpověděla jsem na její předchozí otázku a už jsem se usmívala od ucha k uchu. "Týjo, to je dost dobrý." řekla Alice a dál jsme hovořily o hokejovém zápase.
---
Přišla jsem k sobě domů. Byla jsem tak unavená, že jsem se ani nesprchovala a vlezla rovnou do postele. Téměř okamžitě jsem se dostala do říše snů...
ČTEŠ
· Hokejistka ·
Short StoryUž odmala se věnovala hokeji. Nebylo nic, co by měla radši. Jenom hokej. Potom to ale přehnala a zničila si život. · · · · · Příběh věnuji své kamarádce @terka110 k narozeninám, neboj, kapitoly budou krátký. A všechno nejlepší, hodně štěstí a zdrav...
