Texting//Vkook

Part ten

Jookie$: C-cože?! Σ(-᷅_-᷄๑)

Začal jsem se rozhlížet všude kolem sebe, ale neviděl jsem nikoho s mobilem v ruce.

„Uhni princezno!" Strčil do mě ramenem jeden můj spolužák. Můj už tak dost rozbitý mobil mi vypadl z ruky.

„Aiiish" Sykl jsem a ohl se pro něj, ale to byla chyba.

„Tobě upadl mobil a ty ne? To se napraví" Ozval se zamnou až moc známý hlas. Strčil mi do zad a já se ocitl na zemi.
„Hned je to lepší" Usmál se na mě a odešel.

Kailien🐯 vám poslal/a správu

Odemkl jsem mobil a podíval se na to co mi ten idiot znovu poslal.

Kailien🐯: Proč se sebou necháš takhle zacházet? (T ^ T)

Znovu jsem se rozhlédl kolem, ale nikoho jsem pořád neviděl.

Jookie$: To není tvoje starost..(¬_¬)

Mobil jsem zamkl. Zvedl jsem se ze země a oprášil se. Urovnal jsem si batoh a šel do školy. Hned co jsem vešel, jsem se musel zasmát. Nějaký kluk spadl s tácy do kuchyně na chodbě. Všichni se mu, jako ovce rozeběhli na pomoc. Přišel jsem blíž do davu, abych se na něj podíval. Nepřekvapilo mě, že to je Taehyung. Kluk, kterého každý zbožňuje. Bože jak já ho nenávidím. Ze všech lidí okolo se podíval zrovna na mě. Jen jsem se usmál a odešel pomalu do třídy. Přicházel jsem do své lavice u okna. Už z dálky se mi zdála nějak divná. Došel jsem k ní a pořádně se na ní podíval. Uprostřed ležel malý papírek přeložený na půl.

„Bože můj.." Líně jsem papírek zvedl a rozložil. Lekl jsem se.

Postarám se o to aby tě nechali na pokoji. ^^~

Papírek jsem zmuchlal a odhodil do koše. Sedl jsem si do lavice a položil si na ní hlavu. Sledoval jsem, jak se třída plní tou bandou idiotů.

„Princeznu bolí hlavička?" Těhle poznámek mám už po krk. Když nechápou, jak jsem úžasný, tak je to jejich chyba. Podíval jsem se na dveře a čekal na učitele, ale místo toho do dveří vešla další třída.

„No super.. takže jsme spojení.. bezva" Řekl jsem si pro sebe, tak aby to nikdo neslyšel. Líně jsem otočil hlavu k oknu a sledoval venek. Nic moc, ale furt lepší, jak tahle pakárna.

„Můžu si při sednout?" Už jen ten hlas se mi hnusí.

„To nikde jinde není místo?" Zeptal jsem se otráveně, aniž bych otočil hlavu a podíval se tomu člověku do očí. Stejně mi za to nestojí.

„Není, takže stejně nemáš na výběr" Nic jsem na to neřekl a čekal až si sedne. Nechápu, že zrovna já vyfasuju Taehyunga.
Čas plynul a hodina utekla v celku rychle.

„Teď jak sedíte, tak zůstanete nějakou dobu, protože učitelka Klemenská odešla a mi nemůžeme uprostřed semestru najít náhradu." Rychle jsem zvedl hlavu a podíval se na učitele. Ten mě jenom ignoroval a pomalu odcházel. Odešel bych taky, kdyby tu Taehyung nebránil v cestě. Nezůstalo mi nic jiného než si znovu lehnout na lavici. Sotva jsem si lehl, tak mi přišla správa a hádejte od koho.

„Ach bože.." otráveným způsobem jsem mobil položil vedle svojí ruky a ignoroval ho. Nemám na něj náladu. Mobil mi poslal upozornění snad ještě desetkrát.
„To nemá nic lepšího na práci?!" Řekl jsem si trochu víc nahlas pro sebe.

Kailien🐯: Nelež pořád ( ^ω^ )
Kailien🐯: Takže ignoruješ Jo? (T ^ T)
Kailien🐯: Tobě nevadí že jsem pár metrů od tebe? ( ͡° ͜ʖ ͡°)
Kailien🐯: Jsi zlý..
Kailien🐯: Koookieeee~
Kailien🐯: Pojď si povídat zlato~
Kailien🐯: BBy, vidím tě, takže se z toho nevymluvíš.
Kailien🐯: Sleduju tě (^_-)

Z lavice jsem vyletěl, jako střela. No ne přímo vyletěl, ale narovnal jsem se. Začal jsem se všude ve třídě rozhlížet, ale zase nikdo mobil v ruce neměl.

„Jsem ráda že jste vzhůru pane Jeone, asi vám uniklo pár informací ohledně práce co máte dělat s panem Kimem" Zaraženě jsem se na učitelku podíval. Ona je matika?! Já spal?! Cože?!

„Vysvětlím mu to" Řekl s klidem vedle mě ten svatoušek. Znovu jsem se podíval na svůj mobil.

„Aiiiissshh" Nic jsem mu na to neodepsal a lehl si znovu na lavici. Pod loktem mi za nedlouho přesunul Taehyung papírek.
„Co mi to cpeš?" Zašeptal jsem s naštvaností v hlase a zvedl se.

„Já ti to neposlal.. to byl někdo ze třídy" Rozhlížel jsem se po třídě a viděl, jak se na mě kouká jeden z mých tyranů.

„Ne díky, nepotřebuji si to přečíst"Otráveně jsem mu odpověděl a chtěl si znovu lehnout.

„Když ne ty, tak já" Řekl a bral mi papírek z pod lokte. Nelíbí se mi, že zrovna on bude vědět, jak mi říkají. Chytl jsem mu zápěstí a napřímil se.

„Nečti si něco co není pro tebe" Ruku jsem mu prakticky odhodil. Pomalu jsem papírek rozložil a chytil infarkt.

Není hezké mě ignorovat
       BBy