"Jdu domů Steave, zkontroluj to tu!"řekl mi John
"Jasně, měj se dobře!"odvětil jsem mu.
Prošel jsem skoro vše ale najednou jsem se zastavil u dveří s virem. Byly pootevřené. Věšel jsem dovnitř a stihl jen zvolat:"Nèèè!"když si John píchnul injekci.
"Lidstvo je slabé, je načase aby bylo nahrazeno!"a začal se smát a já jen utíkal. Najednou jsem uviděl Rastyho, našeho uklízeče.
Šinul si to přímo ke dveřím s Johnem. Najednou vyběhl John pořád vypadal normálně,ale já věděl že je pozdě a utekl jsem. Slyšel jsem jen Rastyho křik. Vhrkly mi slzy do očí. Schoval jsem do výklenku, přede mnou byly dveře,ale já neměl klíče. Vedle sebe jsem spatřil baterku. Snažil jsem se rychle urazit kliku. Udělal jsem velký hluk. Najednou jsem uslyšel chrčení . Otočil jsem se a stali tam oba dva a dívali se na mne. Bylo to otázkou času. Ale já nebudu jedním z nich, já ne! Z kapsy jsem vytáhl nožík. Mè poslední myšlenky patřily mè rodině. Uchopil jsem nožík pevněji a bodl se do srdce, v té chvíli jsem pronesl poslední slovo. "Zbohem".
ESTÁS LEYENDO
Nákaza
Acción"Doprdele"! zaklel Thomas. "Pojďte mi do pomoct!" zařval Jacob "Jsou tady"! zvolal jsem.
