Medical Doctor (H.S.) - CZ

Harry, Emily and Troy ...

Z pohledu Harryho

Chvíli jsem tam jen tak stál a nevěřícně na ty dva koukal, Emily vypadala šťastně a mě zabolelo, že to nebylo kvůli mně.

Chtěl jsem tam jít a něco těm dvěma říct, ale pak jsem si to rozmyslel, stejně by to bylo k ničemu, ona by mě možná poznala, ale tím by to skončilo a ten kluk by na mě koukal, že jsem se zbláznil a tak jsem se otočil a se sklopeným pohledem jsem se vydal zpátky. I přesto mi to nedalo a ještě jednou jsem se otočil za smíchem od člověka, kterého jsem tak miloval.

Po cestě zpátky na hotel za Marry a Niallem mi nějak docvaklo, že tenhle výlet sem byla úplná blbost a že jsem měl radši doma sedět s láhví něčeho ostřejšího.

No vydržel jsem to ty dva týdny, protože jsem měl naději, že až se tady objevím, skočí mi kolem krku, ale to se nestalo a tak jsem si ještě vedle hotelu koupil láhev a pořádně se napil.

Na recepci jsem si pak poprosil o klíče a vrátil se na pokoj. Tam už byli Niall i Marry vzhůru a jen co jsem vešel do pokoje, jsem do něčeho narazil, takže jejich pohledy hned směřovaly na mě.

"Harry ty už si tady? "

Podíval se na mě pořádně Niall a pak si všiml toho, co mám v ruce.

"Harry, to snad nemyslíš vážně, že sis koupil láhev a ještě jsi už stačil polovinu vypít. "

"Musel jsem to zapít. "

Sedl jsem si na postel a chtěl jsem se napít, ale láhev mi sebrala Marry a já se po ní hned začal natahovat.

"Co si musel tak strašného zapít. "

"Viděl jsem jí. "

"Myslíš Emily? "

Jen jsem přikývl a podíval se na svoje boty.

"Ale to je přece fajn, jak vypadá, mluvil jsi s ní? "

Nechtěl jsem jim nic říkat, chtěl jsem vrátit tu láhev a upít se v žalu.

"Harry tak co se stalo? "

"Ona, ona tam byla s nějakým klukem a on jí držel za boky a ona se s ním smála. "

"To není možný. "

"Ale je, vždyť jsem to na vlastní oči viděl. "

"Nespletl sis jí s někým jiným? "

"Ne. Moji, teď už asi ne moji, ale Emily bych poznal všude. "

"Harry nevíš, kdo to byl, třeba to byl někdo z rodiny. "

"No to nevím, kdo by ji z rodiny, takhle držel za boky. "

"Zítra se to nějak vysvětlí. "

"Já nikam nejdu. "

"Jak jako nejdeš? "

"Běžte tam vy dva, já počkám tady, tohle byl debilní nápad sem jezdit. "

"Harry, to není pravda. "

"Ne já tam prostě nejdu. "

"Fajn, tak si to třeba rozmyslíš. "

"To asi ne. "

Marry si nade mnou povzdechla a pak se s Niallem ustrojili, aby si šli dát někam do města večeři, já jsem zůstal na pokoji a přitulil jsem se k mojí kamarádce, co mi tady nechali.

Z pohledu Emily

"Troyi dej mě dolů. "

Zasmála jsem se a snažila jsem se vykroutit z jeho sevření, on mě chvílí držel, ale pak mě pustil a společně jsme se šli smočit do vody.

"Tak co? Jak ti je? "

Zeptal se mě Troy, když jsme se sedli na deku, abychom uschli.

"Ale jde to, to sezení s tetou pomáhá, teď už je pokrok, že si pamatuju všechno, co se stalo od té nehody, ty zápisky byly dobrý nápad a tak nějak se zkouším pochopit, podle toho, co všechno mám za fotky a videa, jaký jsem předtím vedla život. "

"To je skvělí. "

"Jo to je. "

"Jak dlouho tady ještě plánuješ být? "

"Nevím, byli jsme s bráchou domluvený na 3 týdnech. "

"Chceš se vrátit do Londýna? "

"Jo to chci, chtěla bych se vrátit do starých kolejí, jak to jen půjde, mám tam nějaké kamarády a pak je tu Harry, chtěla bych s ním co nejdříve mluvit. "

"Ten Harry je asi fajn kluk. "

"Jo to asi je, podle toho všeho, co pro mě udělal a ty dárky. "

"Věřím, že si na něho vzpomeneš, přece nejde jen tak zapomenou na člověka, kterého jsi tak moc milovala. "

"Doufám v to. "

"Možná pojedu na pár dní do Londýna taky. "

"Opravdu, to bychom se mohli ještě sejít tam, jsem si na tebe zvykla. "

"To bych rád. "

Troy na mě otevřel náruč a já ho objala.

"Díky, že jsi tady pro mě. "

"Nemáš za co, jsi skvělá kamarádka. "

"A ty kamarád. "

"Co kdybychom se sbalili a stavili se ještě po cestě k domu tvé tety na jídle? "

"Jo to by bylo fajn. "

S Troyem jsme pobrali všechny věci, které jsme hodili do jeho auta a za 10 minut jsme parkovali, před malým bistrem, kde bylo docela narváno, ale vzadu byl jeden volný stůl.

"Běž si sednout, já nám objednám. "

"Díky. "

Jen jsem se usmála a šla jsem si sednout, když jsem se uvelebila, porozhlédla jsem se po místnosti a pohled mi zastavili na dvou lidech, kteří seděli vedle mě. Přemýšlela jsem, kdo by to tak mohl být, vedli nějak konverzaci, takže si mě zatím nevšimli a pak mi to došlo podle fotek v notebooku.

"Marry, Nialle. "

Vyletělo ze mě a od vedlejšího stolu se na mě ty dvě osoby otočili.