Mr. Bieber [Justin Bieber]

I love you forever..

Justin
"Justine" ozvalo se za mnou a já se chtěl jít zahrabat. Jen jsem se pomalu k ní otočil
"El já.." začal jsem
"Vím, že jsi ti slyšel a nechci aby sis dělal naděje" řekla tvrdě. Nehraj si na zlou, stejně ti to nejde
"Teď budu mluvit já jo?!" zvýšil jsem na ní hlas "Vím, že nejsem žádnej svatoušek. Vím, že jsem ti několikrát ublížil. Ale taky vím, že kdykoliv jsem něco udělal, trpěl jsem milionkrát tolik jako ty. Vyčítal jsem si to a kdykoliv jsi mě odpustila to se mnou šlo z kopce. Vím, že nejsem perfektní přítel, ale přísahám Bohu že bych byl skvělej manžel a otec. Vidět tě šťastnou s někým jiným mě ničí natolik, že jsem se vrátil zpět do mafie, drog a alkoholu... Elis.. Já tě miluju. Jsi jediná holka, který jsem to kdy řekl!" řekl jsem rychle. Jen tam stála a slzy jí tekly po tvářích. Zazvonil mi mobil "No?" zavrčel jsem nepříjemně
"Biebere máme problém, musíš okamžitě přijet" ozval se naštvaný hlas Reida
"Za deset minut jsem tam" odsekl jsem, típl to a šel si do pokoje pro věci. Pistol jsem si strčil za pas a přes bílé tričko jsem si hodil koženou bundu
"Kam jdeš?" zeptala se nechápavě když jsem kolem ní prošel
"Říkal jsem, že se vracím do starých kolejí" otočil jsem se na ní a zase zpět
"Miluju tě.." hned jsem se k ní rozešel a políbil jí. Rukou jsem pevně tiskl její bok a ona obmotala ruce kolem mého krku
"Vrátím se pozdě večer" zašeptal jsem a odešel. Nasedl jsem do auta a po deseti minutách jsem se ocitl v našem skladu. "Tak co se stalo?" zeptal jsem se.
"Tohle" Matt předemně položil fotku. Ležel tam Nash před vilou v kaluži krve. Jen jsem se na tu fotku zadíval a hned se mi zle dýchalo.
"Jak se to stalo?" vypravil jsem ze sebe
"Šel na jednání, zastavila tam dodávka, vyprázdnila do něj celej zásobník a odjela" vysvětlil Reid
"A teď  vyprázdníme celý zásobník i do vás" ozvalo se za námi a pak už jen hluk a tma.
*o 15 let později*
Elis
"Tamaro ihned sem naklusej!" křikla jsem na ní
"Ale mami!" rozčilovala se
"Připrav si věci do školy. Dokud to neuděláš tak se z domu nehneš." napomenula jsem ji. Uraženě odešla.
No, takže kde začít.. Nashe ani Justina jsem už neviděla. Nashe naposled když odjížděl na služebku a Justina tenkrát v noci. Zmizeli a já se s tím po 5 letech "smířila". Od kluků jsem se odstěhovala, když bylo Tamaře 5. Její otec je Nash. On o ní neví a ona o něm taky ne. Vrátila jsem se do práce a kluci mi občas pomáhají. Často vzpomínám na BackPack,na Colina a Carol, na Nashe a na Justina.
Kdybych jen věděla, co se s ním stalo.. Přítele nemám a asi ani nechci. S Tamarou vycházíme v pohodě, akorát je v pubertě. Občas mám vidiny. Třeba že naproti mě stojí moji sourozenci a za nimi celý BP. Všichni se na mě pyšně usmívají. Až na Kyla, který na mě dělá prapodivné obličeje, jo.. To by dělal i v reálu, kdyby byl na živu..
Žiju život ve vzpomínkách a i Tamara miluje, když ji vyprávím o svých blízkých, včetně mé první lásky Justina Biebera.
Stále si nalhávám, že se jednou vrátí, protože si mě najde. Wolden říká, že jsem blázen.
Najednou zazvonil zvonek.
"Tamaro, jdi otevřít!" zavolala jsem z kuchyně. Slyšela jsem dupot na schodech a po chvilce otvírání dveří. Věnovala jsem se vaření do chvíle, než se za mnou ozval hlas.
"Dobrý den, jsem váš nový soused Jason McCann" nejsem blbá, abych ten hlas nepoznala. Když jsem se otočila, stál tam potetovaný muž s velmi krátkými vlasy, karamelovými oči a lyšáckým úsměvem.
"Elis Capotinny. Těší mě" podala jsem mu ruku a zahlédla Tamaru, jak se usmívá, myslím, že i ona ho poznala podle tetování.
"Potěšení je na mé straně." s hrdostí v obličeji se mi hluboce zahleděl do očí a já se zase objevila na začátku.

---------------------------------
Někdy všechno skončit musí a já se rozhodla to utnout tady.. Napadlo mě začít psát od tohohle druhej díl, ale nevím no.
🌻Kdyby jste chtěli druhej díl tak --koment--🌻
Ten druhej díl by byl spíše o té Tamaře, jak to bere a takovýhle blbosti. Jako pohled El nebo Justina (Jasona) by tam byl taky, ale ne tolik.
Pamatuju na den, kdy jsem tuhle knížku začala psát a měla jsem z ní hroznou radost. Ne v té chvíli mě nenapadlo, že to ukončim takhle..
Jsem ráda za všechny co tuhle knížku četli.
Děkuji vám za všechno💕