Mr. Bieber [Justin Bieber]

I'm going for you

Nikolas
"Lis?" šel jsem směr koupelna a dveře byli otevřené "Konečně si dostala rozum" vlítl jsem do koupelny, ale ona tam nebyla. Rychle jsem přeběhl k oknu "Kurva!" zaklel jsem. Auto bylo pryč a Lis taky
"Briano! Otevři!" bouchal jsem na dveře naší sousedky
"Nikolasi co tu děláš?!" vyjekla
"Pujč mi auto" řekl jsem rychle
"Proč?" zeptala se
"Elis utekla.." prohrábl jsem si vlasy
"Niku jestli utekla v noci, tak s Justinem už dávno je.." povzdechla si. Vzal jsem do ruky mobil a vytočil její číslo
"Ano?" byla udýchaná
"Lis kde jsi?" zeptal jsem se
"Jela jsem za bráchou, teď zrovna jsme přišli, byli jsme běhat" řekla nejistě
"Jo tak s bráchou a běhat.." řekl jsem ironicky
"Niku, ty jsi to věděl.. Věděl jsi, že žije a lhal si mi.." zněla sklamaně
"Jedu si pro tebe.." zakroutil jsem hlavou a típl jí to
Elis
"Jedu si pro tebe" típl to a já se zhluboka nadechla..
"Zlato kdo to byl?" zeptal se Jay když vylezl z koupelny s ručníkem okolo pasu
"Nik.. Jede sem.." odpověděl
"Proč?!" vyjekl
"Protože od doby co jsi umřel jsem byla jeho majetek. S tím, že jsem neměla důvod utíkat" prohrabla jsem si mé mokré vlasy.. btw. Byli jsme s Justinem ve sprše, než mě vyrušil telefon
"Ty ses mu upsala.." řekl
"Jo, takže já si jdu asi sbalit.." zvedla jsem se, ale Justinova ruka chytla mou paži
"Nedovolím, aby mi tě vzal. Tentokrát už ne" přitáhl si mě do objetí
"Justine, víš že musím.." trochu jsem se odtáhla
"Ne..  Nepustím tě" pohladil mě po tváři "A klidně se kvůli tobě poperu" usmál se
* o 3 hodiny později*
"Nechoď tam.." chytla jsem ho za ruku. Usmál se a pohladil mě po ruce. Následně ji sundal a vyšel z pokoje
"Zamkni se" řekl. Pomalu jsem zavřela dveře a otočila s klíčkem "El?" ozval se ještě
"Ano?" přitiskla jsem se na dveře
"Miluju tě" po tváři mi stekla slza
"Miluju tě" šeptla jsem, pak jsem slyšela kroky. Věděla jsem, že teď se dole stane něco hrozného.
Ze zdola se ozývají rány, jak se bijí, jak o sebe vzájemně rozbíjejí nábytek. Sedim opřená o dveře a brečim. Ubližujou si.. Justin mě chrání, ale Nikolas mě dostával nahoru, když jsem se kvůli Justinovi smrti zhroutila. Nevydržela jsem to. Odemkla jsem dveře a seběhla dolů..
"Dost!" křikla jsem. Přestali se prát a oba od krve se na mě nechápavě podívali "Jste normální?! Hádáte se jako malý děti! Nemůžeme to nějak rozumně vyřešit?!" furt jsem měla zvýšený hlas
"Vrať se semnou do New Yorku" řekl najednou Nik a odflusl krev
"Je dospělá, umí se rozhodovat sama" sykl na něj Justin
"Nemůžeme spolu VŠICHNI normálně vycházet?" založila jsem ruce na prsou "Byli jste takový kamarádi a teď se tady chcete zabít!" napomenula jsem je
"Ukradl mi tě!" obhajoval se Nik
"Ne, on za to nemohl. Bylo to moje rozhodnutí s ním být" zastala jsem se Jaye
"Brečela jsi mi na rameni, kdykoli tě uhodil! Já ti pomáhal! Ne on! Mě znáš dýl!" začal rozhazovat rukama
"Niku, vždy si byl pro mě jeden z nejdůležitějších, ale pak jsi mi zabil sestru! Víš co to pro mě je?! Zabil jsi mou malou Carol! Myslíš, že bych ti tohle někdy odpustila?!" brečela jsem
"Rok jsi byla v klidu" připomenul
"Byla jsem na dně! A pokud si vzpomínám díky tobě!" křikla jsem
"Řekl to Philip!"  ohradil se. Pak bylo asi 10 minut ticho.. S prásknutím dveří Nikolas odešel. Koukala jsem Justinovi do očí
"V pohodě?" položil svou dlaň na mou tvář. Místo toho jsem obmotala ruce okolo jeho pasu a objala ho "Jsem tady" dal mi polibek do vlasů.
Donesl mě do postele a v objetí jsme usnuli
I přes to, že mě několikrát uhodil, i přes to, že jsem ho opustila... V mým srdci byl vždycky on, který mě dokázal rozesmát, který tu vždy pro mě byl a hlavně to byl on, kdo si mě po 5ti letech našel. Vždy si na mě udělal čas, když jsme byli kamarádi, chodil za mnou po večerech, aby mi mohl zazpívat na dobrou noc.. Poznala jsem ho jako Bad boye.. Známe to, snapback otočený kšiltem dozadu, nagelované vlasy a arogantní povaha, ale teď je jiný.. Teď je to nádherný muž v obleku, s miliony tetování a kusem citu. Jeho srdce bije pro mě a jeho rodinu.. To moje bije pro něj, mého bratra a pro Maju. On je ten pravý a věřím, že těch překážek bude ještě dost, ale my je překonáme.