Mr. Bieber [Justin Bieber]

Hello Lis

Nikolas
Probudil mě zvonek. Líně jsem vstal a pomalu došel ke dveřím. Chytil jsem za kliku a...
"Já to věděl" bez pozvání vešel do domu a začal se rozhlížet "Elis z tebe má trauma" uchechtl se když koukal z okna
"Co tu chceš?" zeptal jsem se
"Spolupráci" řekl a dal ruce do kapes. Hodil jsem po něm nechápavý pohled. "Hele, oboum dvoum nám jde jen o jedno. Dostat Lis od Biebera. Když se spojíme a něco vymyslíme, bude to lehčí." navrhl
"A ty si řikáš pravá ruka Elis? Bože Nashi co z toho budeš mít?" zasmál jsem se
"Já budu mít El jen pro sebe a tobě dobře zaplatim" tohle mě vytočilo
"Přestaň. Kurva. Mluvit. O. El. Jako. O. Věci." zavrčel jsem
"Klid brácho" ruce dal do obraného gesta
"Takhle jsi mi naposled řekl, když nám bylo deset" uchechtl jsem se
"Nezačínej zase" zamračil se
"Tak co chceš teda dělat?" povzdechl jsem si a podal Nashovi jedno pivo. Nash mi všechno popsal a vysvětlil.
"Tak čus" zavřel jsem za nim dveře a šel k oknu. Viděl jsem El jak se v klidu kouká na telku a tak jsem vzal mobil a vytočil její číslo
"Ahoj kočko, copak děláš?" zeptal jsem se s lehkým smíchem
"Proč se ptáš když to víš?" sedla si a rozhlídla se
"Chci tě vyděsit maybe?" otevřel jsem okno a čekal jestli si mě všimne. Jenže místo toho jsem viděl první část plánu "El myslím, že by ses měla kouknout z okna" rychle jsem zalezl a šel jsem dolů abych měl lepší výhled.
Lis sešla dolů a dala Justinovi facku. Ta děvka co na něm seděla slezla a odstoupila od nich.
"Ty zkurvenej hajzle!" zařvala na něj a vlepila mu další
"Au" vydal jsem ze sebe výsměšně
"Lis ona se na mě vrhla! Já absolutně nevím kdo to je!" začal se bránit. Koukl jsem se na Nashovo okno a on se tam smál
"Ale Justínku, nezapírej náš roční vztah tvé služce" tvářila se ublíženě ta štětka. To jsem se začal smát já
"Rok?! Víš co? Starej se o sebe sám. Od teď bydlim v Nashově části domu." zavrčela a odešla. Viděl jsem jak se balí a pak šla po schodech až nahoru k Nashovi. Yeah.
Elis
S kufrem a slzami v očích jsem vyšla schody a šla do pokoje vedle Nashe. Celý tohle patro je jeho, tak mu jeden pokoj (ze tří) nebude chybět. Bouchla jsem s dveřma a začala brečet ještě víc.
"Lis?" ozvalo se odedveří
"Nech mě Nashi" zamumlala jsem. Po chvilce se vedle mě prohla postel a jeho ruka se objevila na mých zádech.
"Věděl jsem to.. Už to trvá nějakou chvíli.. Chtěl jsem ti to říct, ale ublížil bych ti. Chci aby jsi ve mě měla důvěru, chci aby jsi věděla, že tu jsem vždy pro tebe a mám tě moc rád" hladil mě po zádech. Sedla jsem si a otřela si obličej.
"Mám tě ráda Nashi. Děkuju" objala jsem ho. Oddychl si a dal mi pusu do vlasů. Zase jsem se rozbrečela
"Nebreč princezno" mačkal mě v objetí
"Bolí to" fňukla jsem
"Myslel jsem, že už jsi si na to týrání zvykla.." řekl
"Jsem prostě blbá" vydechla jsem
"Na tohle jsi. Víš že to udělal po několikatý. A taky víš, že to udělá klidně milionkrát" povzdechl si
"Jenže já ho fakt miluju.." zašeptala jsem mu do hrudi a po chvilce jsem usnula

Jdu tmavou chodbou a slyším Justinův křik. Rozeběhnu se za ním. Po chvilce jsem se objevila v bílé místnosti a uprostřed ní, zbitý Justin na zemi. Přiběhla jsem k němu a snažila jsem se nahmatat tep
"Ten už se nevzbudí princezno" přijel ke mě Justinův vozíček. Otočila jsem se a stál tam Nash
"Co jsi mu udělal?" zeptala jsem se ho se slzami v očích
"Já nic. To ty" klekl si vedle mě a pohladil mě po tváři. Měl na hlavě kapucu
"C-co?" vykoktala jsem
"Má pravdu El" zasmal se někdo za mnou. Nikolas. Oba se začali smát a já se psychicky zhroutila

"Neeee" vyjekla jsem
"Lis!" vběhl do pokoje Nash jen v trenkách s vystrašeným výrazem. Začala jsem brečet. Skočil ke mě do postele a začal mě utěšovat..