Devil's worse brother [Z.M.] ✔

Dvanáct.

FAITH:

,,Hele otroku, máš štěstí, že jsem tě nechal žít. Kdybych neměl soucit, tak by jsi teď ležel ve svém domě a rozkládal se! Neříkej mi, co mám dělat. A jestli teď za ní půjdeš, budeš hnít ve svém domě!" slyšela jsem Zayna, jak křičel na Louise.

Dostala jsem strach, že mu opravdu něco udělá. Zabije ho.

Ve vaně jsem se schoulila do klubíčka a jen koukala dopředu. V tuhle chvíli jsem potřebovala jen jednoho muže a  jím byl můj táta. Potřebovala jsem ho obejmout a vyplakat se mu na rameni.

,,Faith? Mohu dál?" ozval se Louis.

,,Slyšela jsem Zaynův křik, nechoď sem." odpověděla jsem.

,,Potřebuješ být s někým." řekl přes dveře.

,,Nechoď." zašeptala jsem.

Pak jsem slyšela, jak Louis odchází z ložnice.

***
Je druhý den a já se probouzím v prázdné posteli. Znova.

Sednu si na okraj postele a přemýšlím. Přemýšlím o tom, jak odtud utéct.

,,Faith, obleč se a pojď dolů." Zayn přišel do naší ložnice.

Vzala jsem si černé leginy a černý croptop s číslem 34. Jen jsem použila řasenku a šla jsem dolů za Zaynem.

,,Kočka." řekl Philip, který byl přivázaný k židli.

,,Tady máš. Je tam jen jeden náboj. Tref se." Zayn mi podal zbraň.

Vzala jsem si ji do ruky a dívala se na ni.

,,Zastřel Zayna, ten ti bude ubližovat nadále. Já tě nechám jít." řekl Philip.

Při těchto slovech jsem na něj zamířila.

,,Teď vystřel." zašeptal mi do ucha Zayn.

Bez žádného přemýšlení jsem vystřelila. Přímo mezi oči.

,,Šikovná." řekl Zayn a všichni začali tleskat.

Já jsem zadržovala slzy. Právě jsem zabila člověka.

Barushka