Devil's worse brother [Z.M.] ✔

Tři.

Bylo ráno. Louis mi včera ukázal Zaynovu ložnici, ve které údajně mám spát. Včera večer jsem tedy šla do té ložnice, ale nelíbila se mi, a tak jsem šla sem do té, ve které spal Louis.

Otevřela jsem oči. Místo toho, aby tam ležel Louis nebo ta půlka postele byla prázdná, tam byl Zayn. Zíral na mě.

,,Ahoj." pozdravil mě jakýmsi naštvaným úsměvem.

,,Ahoj." taky jsem ho pozdravila.

,,Jak se máš?" zeptal se mě a položil mi ruku na tvář.

,,Fajn... Ty?" rozklepala jsem se strachy, když mi tu ruku, kterou jsem měla na tváři, posunul na krk.

,,Co se stalo mezi tebou a Louisem?!" vzal mě za vlasy a přinutil mě si sednout.

,,Nic. Opravdu nic." rozbrečela jsem se.

,,Tak co tu děláš?!" křičel na mě.

,,Nechtěla jsem být sama. Bojím se tvé ložnice. Omlouvám se, už to nikdy neudělám." nervozitou jsem se ho začala dotýkat.

,,Pojď!" vstal z postele a trhl se mnou.

Odváděl mě směrem k jeho ložnici. Držela jsem své vlasy, za které mě tam táhl a snažila se se od něj odtáhnout. Uslyšela jsem jeho smích, když jsem vyčerpáním spadla na zem a rozbrečela se. Pustil mé vlasy a já mohla položit svou tvář do dlaní.

,,Copak kočičko, máš strach?" sehl se ke mě.

Nevydávala jsem žádné náznaky zvuku. Jen jsem kývla na souhlas.

,,Jsi roztomiloučká." pohladil mě po vlasech.

Zvedla jsem svou tvář z dlaní a podívala se do té jeho. Jeho oči nebyly tak černé jako předtím, byly krásně kaštanově hnědé. Usmíval se na mě.

,,Pojď." zvedl se a podal mi svou ruku, abych se mohla postavit na nohy.

Chvíli jsem tam na zemi jen tak seděla a koukala na něj. Třásla jsem se strachy, co mi udělá. Nechtěla jsem přijít o panenství. Věděla jsem, že způsob, jak tu přežít, je, že se musím stát jeho děvko. Tak jsem to pochopila z Louisových slov.

Napřáhla jsem ruku, abych se ho mohla chytit a vyhoupla jsem se na nohy. Stále jsem ho držela za ruku a třásla se.

Přitáhl si mě blíž k tělu a oběma rukama mě chytil za boky. Já se mu opírala o jeho hruď a tiše plakala.

,,Prosím..." zamumlala jsem mu do hrudi a nadále tiše plakala.

,,Pojď krásko." přikázal a znova mě odváděl do ložnice.

***

Položil mě na naši postel a nandal mi pouta. Otočil mě tam, že jsem ležela na břiše. Vzal dvě lana a ještě ně k posteli připoutal. Měla jsem takový strach, že jsem nemohla vydat ani hlásku, tudíž jsem Zaynovi nemohla říct, že jsem ještě panna.

Barushka