Počkat to jako vážně? On se fakt dívá na mě? Měla jsem v plánu si to ověřit. Chtěla jsem se podívat do jeho hlavy. Přibližovala jsem se k němu. Sab, nedělej to. Je to nebezpečné a neslušné, ozval se hlas v mojí hlavě. Někdo mi vlezl do hlavy a ví, co jsem chtěla udělat! Věř mi, už by ses měla vrátit zpátky do svého těla. Nevím, čí to byl hlas, ale rozhodla jsem se ho poslechnout. Soustředila jsem se na své tělo. Ve vteřině jsem byla zpátky. Cítila jsem únavu. Že by mě ten menší výlet vyčerpal? Rozhodla jsem se nezabývat svojí únavou. Komu patřil ten hlas? Jak věděl, co chci udělat? Nezdálo se mi to celé? Takovýma otázkama jsem se zabývala celou hodinu. Na nic jsem ale nepřišla. Vzpomněla jsem si na ten papírek, co jsem našla ve skříňce. Můžou být odpovědi na tom lístečku? Už jsem měla několik nezodpovězých otázek. A přestávalo mě to bavit.
Snad se vám takhle kapitola líbila. Máte nějaké otázky ohledně příběhu? Jestli vám něco není jasné, ptejte se do komentářů. Ale nebudu vám vyzrazovat nic dopředu. Jako vždy děkuju za podporu a zatím bye 🔥👋
ČTEŠ
Little Different
FantasyJsem absolutně normální holka, která si chce žít normální život. Ale ono hovno. Od toho zvláštního snu se dějou divné věci. A hlavně ta černá věc co kolem občas jenom tak proletí. Jenom tak, for fun. Nejhorší je že ji vidím jenom já. Připadám si jak...
