Procházeli jsme se po lese. A doprdele. Tohle místo znám ze svého snu. Touhle cestou se jde k tomu paloučku. Tam teda rozhodně nepůjdu. ,, Nepůjdeme k řece? Můžeme tam vyfotit nějaké fotky při východu slunce." zeptala jsem se. Tohle zafungovalo. Vím, že Sof potřebuje novou profilovku a tak jsme se rozhodli, že prvně budeme fotit ji. Pár hezkých fotek jsme jsme pofotili. Ta nejhezší vznikla tehdy, když skákala z kamene na kámen a já ji vyfotila. Dohodli jsme se, že Sofie má už fotek dost. Sof už skákala k nám, ale v tom se to objevilo. Zase ta černá hmota. Sakra, ta mi tu chyběla! Rozplácla se na ten kámen na který chtěla skočit Sofča. A kámen zmizel. Cože?! Naneštěstí pro Sofi byla ta říčka celkem hluboká a ona měla mokré kalhoty až do půlky stehen. Jediné štěstí bylo, že jsme měli tělák a ona se měla do čeho převléct. ,, Tohle byl ten důvod proč si tady nechtěla jít?" zeptala se mě Saša. Přikývla jsem. I když jsem nechtěla, musela jsem jim to vysvětlit. Řekla jsem jim celý příběh. Když jsem dovyprávěla, Saša chtěla něco říct, ale nad hlavou jí proletěl kámen velikosti dlaně. Zapištěly jsme a utíkaly. Uvědomila jsem si, že běžíme k tomu paloučku. Strhla jsem holky na jinou cestu a my utíkaly z lesa. Nad hlavami nám lítaly kameny.
Zase napínavý konec to jsem sviňa což? Bohužel mám asi spisovatelskou krizi, protože nevím co mám psát. Dneska asi moc kapitol nevyjde a za to se moc omlouvám. A už se blížíme ke stovce přečtení a za to moc děkuji. Víc už nevím co bych napsala takže zatím bye 😟👋
أنت تقرأ
Little Different
الخيال (فانتازيا)Jsem absolutně normální holka, která si chce žít normální život. Ale ono hovno. Od toho zvláštního snu se dějou divné věci. A hlavně ta černá věc co kolem občas jenom tak proletí. Jenom tak, for fun. Nejhorší je že ji vidím jenom já. Připadám si jak...
