Místo v lavici jsem se ocitla v lese. Vítr fouká mnohem hlasitěji než minule. Řeku už skoro vůbec neslyším. Taky Luk už moc neštěká, jenom nenávistně vrčí. Opět směřuju na ten palouček. Nechci tam. Zkouším se obrátit ale nejde to. Nedobrovolně pokračuju na palouček, kde se už listí točí. Točí se čím víc rychleji, pokud to ještě jde. Poletuje po celém palouku. Čeká netrpělivě na mě. Dochází. na to samé místo jako minule. Luk si přede mě sedá a pořád vrčí. Chrání mě. I když to není žádný rotvajler, nebo boxer. Najednou slyším hlas. Není to ten, který bych čekala. Je to přátelský a ochranitelský. Říká mi: ,, Sám tě ochránit nemůžu, ale pomůžu ti a zbytek bude na tobě". Docházelo mi to. To říká Luk!!! Usměju se. Bohužel ne na dlouho. Listí se točí směrem ke mě. Pak následuje rutinní, chraplavý, nenávistný hlas. Nic mu nerozumí. Jako vždy. Najednou listí opadne. Zjeví se mi černá hmota. Pořád šeptá. Do něčeho se zhmotňuje. Začíná to připomínat postavu muže. Starého, schrbeného muže. Luk se připravuje na útok. Nebo na obranu. Nevím proč, ale zaujímám postoj s rukama napřaženýma k němu. Vzpomínám si na hlášku z Rogue oné. Jsem síla a síla ke se mnou. Potichu si to řeknu třikrát za sebou. Postava se pousmála. ,, Jsi jiná..." slyším poprvé nějakou větu. Ale nechápu ji. Pak se všechno rozplyne....
Tak a je to. Kapitoly se sny se vám líbí ( teda alespoň podle votes ), tak jsem se rozhodla, že vám napíšu trochu delší. Psala jsem to ve škole. Měli jsme tělák a já si zapomněla převlečení.
To bude asi všechno a zatím bye 😅👋
YOU ARE READING
Little Different
FantasyJsem absolutně normální holka, která si chce žít normální život. Ale ono hovno. Od toho zvláštního snu se dějou divné věci. A hlavně ta černá věc co kolem občas jenom tak proletí. Jenom tak, for fun. Nejhorší je že ji vidím jenom já. Připadám si jak...
