• 1 •

32 2 0
                                    

Znovu jsem seděla na kolejích nad řekou, která protéká Minnesotou. Váhala jsem. Zase jsem se rozhodla že to neudělám. Že neskočím. Nemůžu v tom tetu nechat samotnou. I takhle je toho na ni moc. Nebo by jí bylo beze mne líp? Na tuhle otázku si nedokáži odpovědět. Ale musím jít dál. Slíbila jsem to mámě. Ignorovala jsem neustálé vyzvánění telefonu a pomalu jsem se zvedla z kolejí. Bylo už kolem desáté večer. Přetáhla jsem si kapuci přes hlavu, aby mi nebylo vidět do očí. Nasadila jsem si sluchátka a hlasitost zvýšila na maximum.
Procházela jsem ulicemi večerní Minnesoty. Lidé se za mnou otáčeli , ale na to už jsem byla zvyklá. Všichni mě tu znali ať už jako dceru známé modelky Millie Madison nebo jako holku se sebevražednými sklony, nepřirozeně havraními vlasy a inkoustově modrýma očima. Přecházela jsem přechod se zavřenýma očima. Slyšela jsem skřípání pneumatik. Osud rozhodne, pomyslela jsem si. Zastavila jsem se uprostřed silnice a čekala jsem co se stane.
„Nessie!" zamrazilo mě. Pomalu jsem se otočila na Ethana, který mě hned strhl ze silnice. „Co tě to proboha napadlo?!" vyšiloval. „Víš jak jsem se lekl?!" „Nevím," odpověděla jsem rezignovaně „ to nevím Ethane."
„Tohle už mi nikdy nedělej, rozumíš?!" „Ano, tati," řekla jsem s ironií v hlase.
„Ty tomu nerozumíš ,viď ? Mohla jsi prostě umřít!" „Rozumím Ethane a dokonce bych si troufla tvrdit že lépe než ty." Řekla jsem to smířlivě, často jsem na něj byla zlá aniž bych si to uvědomila. „Děkuju ti," otočila jsem se k odchodu „uvidíme se zítra ve škole."
___
Zazvonila jsem. Otevřela mi teta a skočila mi kolem krku. „Už zase, Ness?" zeptala se mě vyčítavě. Odvrátila jsem pohled a protáhla se kolem ni dovnitř.
Po celou večeři jsme ani jedna nepromluvila. Teta nervózně dloubla do masa, které měla na talíři a otevřela pusu jako by chtěla něco říci, ale zase ji zavřela. „Mrzí mě to, Millie " Řekla jsem prostě.
Nikdy jsem ji neoslovovala „teto". Byla spíš jako moje kamarádka. Byla mladá, byly jsme si hodně blízké.
„Ness, musím ti něco říct..."

1. kapitola u konce. Doufám že se líbila.
Kattanna

Kiss the skyKde žijí příběhy. Začni objevovat