Doctor

2.

Z pohledu Louise

Už mě to nebavilo. Měl jsem za sebou těžký den. Samé prohlídky, které vždy končily předpisem antikoncepce nějaké sotva osmnáctileté slečně.
Těšil jsem se domů, i když mě tam nic nečekalo. Uklidňoval jsem se tím, že pacientka, jejíž kartu svírám v ruce, je už poslední. Sestru jsem už poslal domů, ať nedělá zbytečně přesčasy. Díval jsem se z okna a skoro jsem odpočítával minuty, jež nová pacientka tráví za plentou. Co tam tak dlouho vyvádí? Prohlížím si ještě její kartu. Je jí sotva dvacet. To bude jen další žadatelka o antikoncepci.

Zaslechnu za sebou kroky.
,,Chcete předepsat antikoncepci a ostatní není podstatné, předpokládám," chci si ulehčit práci hned na začátku.
,,Emm, ne," ozve se jemný slabý hlásek. ,,Přišla jsem jen na prohlídku."
Že by? Pomalu se otočím, ale z toho co vidím, se mi div nepostaví.
Stojí přede mnou menší hubeňoučká dívenka. Tipnul bych jí tak 19, možná i míň. Její pokožka byla snědá, dlouhé vlasy jí splývaly po ramenou a kulila na mě svá hnědá kukadla. Jediné co mi na jejím vzhledu nesedělo bylo spodní prádlo. Zřejmě jí sestra zapomněla říct, že do ordinace má jít už nahá. Nevadí, i tak měla krásné křivky. Olíznu si rty a musím se usmát. Byla zkrátka nádherná.
A ani po mně nechce antikoncepci. To mi imponovalo. Mám dojem, i podle její vyplašenosti, že bude ještě panna.

,,Jen na prohlídku... jistě. Dobrý den, jsem Louis Tomlinson," podám jí ruku, kterou přijme. Jemně ji stisknu. Je celá vyklepaná a v očích jí vidím strach. Zřejmě se předemnou stydí. Je ještě tak mladičká.
Pokynu jí, ať si sedne na židli k mému stolu. Až se posadí, ruce si složí do klína a stydlivě k nim sklopí pohled. Stydí se přede mnou, chudinka... Tak rád bych ji už teď pohladil po její opálené sametové pokožce, ochunal bych ji a řekl, ať se nestydí a odváže se- kurva! Jsem gynekolog, ne pedofil!

Také se posadím a znovu pohlédnu do její karty na její datum narození. Pravda je však taková, že se nedokážu dívat na ni jak tu sedí a nervózně si kouše ret. Taky bych ho chtěl skousnout... Sakra, Louisi, ovládej se! Tohle je na nemocniční půdě nepřípustné!
,,Takže," snažím se ze všech sil potlačit veškerý chtíč k té maličké a znít profesionálně. ,,Slečna Rodriguez... Victoria...," pěkně to zní. ,,Jste u mě poprvé?"
Pohlédnu na ni. Jen tiše kývne hlavou.
,,Máte nějaké problémy, nebo jste tady čistě preventivně?" Položím jí další otázku.
,,N-nemám žádné problémy. Jen na prohlíku..." Jen na prohlídku... Mmmm... Už se nemůžu dočkat, až budu zasouvat prsty do tvé nevinné kundičky. Usměju se v duchu. Nebo spíš do zadečku, co? Jsi ještě panna, já vím, baby.
,,Dobře. Nevidím ve vaší kartě žádné doporučení či zápis předchozího lékaře. Jste poprvé na gynekologii?"
Opět jen stydlivě přikývne a začervená se. Je tak sladká!
,,To nevadí, Victorie. Je dobře, že jsi přišla," pochválím ji mile. Oplatí mi to roztomilým zaculením. ,,Víte, jak to na prohlídce chodí?"
Pohled sklopí do klína a opět se jemně otřese. Možná jí vadí, jak na ni neustále zírám. Proto vezmu papír a dám ho do tiskárny, ať vypadám alespoň trochu jako lékař a ne jak hyena, která měsíc nežrala a teď vidí maso.
,,Nevím," špitne stydlivě. Zní, jakoby se měla za okamžik rozplakat, chudinka moje.
,,Všechno ti pak vysvétlím, nemusíš mít obavy," uklidňuju ji. ,,Nic to není. Teď se tě zeptám na pár základních otázek, Victorie, ano? Rok narození 1996? Je to tu správně? Teprve 20 let..." Do hajzlu, je o 12 let mladší, než já. Je ze mě pedofil, nebo co? Nechápu, co se to děje v mé hlavě. Sám sobě si zanadávám, protože jsem dopustil, že mě tohle maličké kotě okouzlilo.
,,Ano."
,,Studuješ?" Vůbec nevím, proč se ptám zrovna na tohle, ale co. Přitaká.
,,Copak?"
,,Dějiny umění a literaturu," usměje se.
,,To je hezké." Vypadá jako koťátko, které pustili poprvé ven a všeho se bojí. To se mi ještě nestalo, že by měla některá z mých pacientek takové nervy z gynekologa. Vždyť ji chci vyšetřit a ne znásilnit. Loui, ale ty ji chceš znásilnit! Dost už!
Optám se ještě, zda má na něco alergii či jestli trpí migrénami. Značně ji znepokojí dotaz, zda má pravidelně menstruaci. Začne se červenat a je krajně nesvá. Zaskočil jsem ji. ,,Emm...," zastydí se. ,,Asi... víceméně," rozkošně koktá. Vykulí očka, když se k ní nakloním a vytáhnu jí menstruační kalendář, který žmoulá v rukou.
Prohlédnu si uvedena data s poměrně pravidelnou periodicitou.
,,To nevypadá špatně," poznamenám. ,,První styk už byl?"
Tak. Teď se ukáže. Skoro už vidím jak, klopí zrak a stydlivě pípá, že ještě ne a že je to trapné a já ji jen ujistím, že takhle je to jedině dobře a že není kam spěchat, protože její panenská blána čeká jen na mě.
Je oprabdu velice rozrušena a jakmile zachytí můj pohled, uhne. Tázavě zvednu obočí. Připadá mi to jak celá věčnost, co mlčí. Jsem si téměř jist, že je panna. Čekám jen na tvou odpověď, tak se nestyď, baby...
,,Už ano."
Cože??! Probodne mě hluboký pocit zklamání. Hlavou mi proudí různé myšlenky. Třeba lže. Ne to ne. Nebo si to udělala sama.
Čemu se vlastně tolik divím? Je to nádherná holka, kluci se za ní musí otáčet. Jsi naivní, Louisi.
Její plaché počínání však nasvědčuje pravému opaku. Co když to nebohé neviňátko někdo znásilnil??