Prolog

509 43 0
                                    


"Slečno Bennettová, uvědomujete si doufám důsledky vašeho činu?" řekl vyčítavě profesor.

Vyhla jsem se jeho pohledu. "Ano profesore...Budu vyloučena, že?"

"Ne...to nejspíš ne. Ale budete nejméně dalšího půl roku po škole."

"Vážně?!" řekla jsem trochu moc nadšeně. "Tedy...chci říct...Mmm...Jsem ráda, že mě nevyloučí." usmála jsem se. "Můžu jít?"

"Ne, chci se vás ještě na pár věcí zeptat. Zaprvé, viděl jsem kousek toho vašeho duelu, pokud vím stratila jste hůlku...a přesto, jste se dokázala vyhnout kledbám a zlomit Downeymu ruku.." profesorovo obočí se lehce nadzvedlo "jak?"

"No, když bojujete s někým kdo neumí mířit...Totiž, pokud se dokážete včas dostat mimo osu té kledby, nebo místa kam jí poslal, nic se vám nestane, navíc Downey není z nejrychlejších, takže jsem se dokázala rychle dostat k němu, zkroutit mu ruku, tak že mu hůlka sama vypadla a pak už jsem jen udělala to, co mě naučili starší bratři." pokrčila jsem rameny "Ale je mi líto, že jsem mu tu ruku zlomila," do tváří mi naběhla červená barva "nedokázala jsem udržet emoce na uzdě."

Profesor mě chvíli pozoroval. "Slyšel jsem, že vynikáte v Obraně proti černé magii a Lektvarech, je to pravda?"

"Profesorka Syringová říká, že patřím k nejlepším."

"Co plánujete po škole?"

Pokrčila jsem rameny. "Zatím jsem nad tím nepřemýšlela, ale vždycky jsem chtěla cestovat."

Snažila jsem se odhadnout, kam tímhle vším míří.

"Přemýšlela jste někdy nad tím, že by ste se stala bystrozorem?"

Chvilku jsem na něj civěla a pak vyprskla smíchy. "Já? Profesore Gravesi, víte že s mým původem o téhle práci můžu jenom snít. MACUSA k bystrozorům příjímá jen kouzelníky s "čistou" krví, maximálně s poloviční...Dceru dvou nečarů si pod svoje velení nikdo nevezme."

Zatvářil se lehce uraženě. "Možná to budete mít trochu težší, ale s vašimi schopnostmi by ste se mohla dostat hodně vysoko. Navíc, pokud slíbíte, že do konce vaší docházky sem, už neuděláte žádný průser, mohl bych se za vás přimluvit."

Chvilku jsem nad tím přemýšlela, nejspíš bych ze začátku pracovala u něj, což by nemuselo být zas tak špatný, možná bych to mohla zkusit, při nejhorším od nich odejdu. "Dobrá, ale ohledně těch prů-"

"Žádné nebudou, já vím." šibalsky se usmál "A teď mazejte zpátky do třídy."

Ze vzpomínek jí vytáhlo zatroubění lodi, blížili se k newyorskému přístavu, usmála se. Konečně doma. Znovu si prohlížela dopis od Gravese.

Drahá Lexi,

podle posledních informací se v Evropě docela činíte, děláte MACUSe čest, až přijedete zpět do NY přijdě na návštěvu, rád vás zase uvidím.

S pozdravem

Percival Graves

PS: Přivezte tu irskou whisky, o které jsem vám psal minule.

Zmačkala dopis a hodila ho do vody, nechtěla aby se někomu dostal do rukou, už takhle si všichni mysleli, že se na svojí pozici dostala přes postel. Mimoděk se ušklíbla. S Gravesem byli vždycky jenom přátelé.

Zapálila si cigaretu, konečně doma.

Auror Kde žijí příběhy. Začni objevovat