This Is NOT Gonna Happen || Destiel AU [CZ]

7. Šedá..

Slíbila jsem, že to už fakt bude dneska, tak to prostě bude dneska, i kdyby minutu před dvanáctou. :D 

Asi už spíte, ale to nikoho nezajímá, protože mám čisté svědomí. :3 Měli by jste být rádi, protože tyhle scénky se mi fakt blbě píšou a i tak jsem to tak trošku odflákla, ale prostě snaha se cení, ne? :D

Enjoy. ♥

★★★★★★★★★★

Zatáhl jsem ho do nejzadnější části místnosti. Asi to bylo tím adrenalinem ze cvičení, nebo nevím, ale nikdy v životě jsem nic nechtěl víc, než Deana právě teď a očividně na tom byl podobně. Strhl ze mě tričko, aniž bych to postřehl a já ho následoval. Mapoval jsem rukama jeho horkou kůži. Byl spocený z posilování, ale to mě přitahovalo ještě víc. 

Vracel mi drsné polibky, zatímco chytl mou pravačku a posunul ji níž až ke kalhotám, přes které jsem mohl dost dobře cítit jeho erekci. Moje kraťasy mi taky byli čím dál těsnější. Vzal jsem ho do ruky přes tepláky a už při prvním pohybu celý ztuhl ještě víc. Svlékl mi kraťasy, které šli lehce sundat i přes boty, takže jsem je odkopl někam naproti. 

"Cassi..." zamumlal chlípným hlasem.

"Tos neměl dělat..." 

Přesto, že jsem nebyl schopný racionálně uvažovat, s jeho slovy mi přejel mráz po zádech. Bože, byl tak blízko...byl jako šelma. Dravý a nebezpečný, až mi to bralo dech. Nemohl jsem nic dělat. Nemohl jsem tomu utéct. Dostal mě. Absolutně. 

Vytáhl z kapsy malý balíček a nechal své tepláky sklouznout ke kotníkům, zatímco mi ho podal.

Zvedl mě do náruče, jako bych nic nevážil a s dalším polibkem mě narazil na skříňky, které už dávno nesloužili svému účelu.

Převzal svou roli víc, než jistě. Svoje rty nasměroval k mému krku, který nenechal bez dlouhodobějších následků.

Se zakloněnou hlavou jsem roztrhl obal kondomu, ktrerý mi dal a pomalu jsem mu ho nasadil. 

Odtrhl se od mého krku, vzal svoje mužství do ruky, aby ho nasměroval a s pohledem upřeným do mých očí se pomalu pohl proti mě. 

Přestože jsem nějakou dobu nikoho neměl, nebylo to tak hrozný, jak jsem čekal. Lehce pootevřel ústa a přivřel oči. Na začátek byl opatrný. To jsem od něj nečekal.

Pomalu zvyšoval tempo a mě se zdálo, že je to každou vteřinou lepší...panebože...víc, než lepší...on je...

"Deane...--" podvědomně jsem mu zaryl nehty do kůže na zádech. Slyšel jsem jeho trhaný dech, a když jsem se mu podíval do očí, neviděl jsem jasnou zelenou, ale tu nejtmavší, jakou jsem si dokázal představit. Přivřel jsem oči a otočil hlavu na stranu. 

"Cassi--..." vydechl.

"...podívej se na mě..." 

Udlělal jsem, co řekl, ale okamžitě jsem zčervenal...protože ten pohled...ten jeho pohled...

Pořád nabíral na tempu a mě vůbec nezajímalo, že ta skříňka za mnou je skoro na šrot, protože jsem nevnímal nic, kromě něj. Nešlo to. 

"Bože...-" zamumlal a na pár vteřin se zakousl do mého ramene. Věděl jsem, že už mi moc nezbývá. 

"Dea--ne..." zaklonil jsem hlavu a zavřel oči. 

"Já vím.." ještě přitvrdil a já jsem zaryl nehty ještě hlouběji. 

"Deane..!" 

Nevím, jestli to byla vteřina, nebo půl hodiny, ale nepamatuju si, že bych někdy zažil něco tak intenzivního v tomhle smyslu.