“M-může Harry z-zůstat s Louisem?” zeptal se.

“Můžeš tu zůstat,” slíbil jsem mu. “Jak dlouho budeš chtít.”

“Tak na-navždycky!” zvolal radostně.

Zasmál jsem se a pomalu se odtáhl, “Nemyslím si, že bys mě chtěl snášet tak dlouho.”

“Harry z-zůstane s Louisem n-navždycky,” stál si za svým. “Ale... může se H-Harry vykoupat?”

“Už jsem ti to říkal, Kitty,” uchechtl jsem se. “Nemusíš se mě ptát. Padej do koupelny!”

Harry se skutálel z gauče a odhopsal pryč, “Harry s-se vykoupe rychle!”

“Dávej pozor na mýdlo v očích!” zavolal jsem.

Zatímco se koupal, vytáhl jsem z mrazáku pizzu na oběd a strčil ji do trouby. Prostě jsem chtěl další způsob, jak se omluvit za to, že jsem ho rozrušil. Když se vrátil do kuchyně, jeho vlasy byly ještě kudrnatější a tmavší než normálně a měl na sobě čisté pyžamové kalhoty a černý svetr. Přešel k lednici a otevřel ji, “M-může si Harry dát mléko?”

“Posluž si,” odvětil jsem a zkontroloval pizzu. Pořád zbývalo tak pět minut.

“C-co to je?” zeptal se zvědavě, když jsem se otočil, uviděl jsem v jeho ruce plechovku s pivem.

Zahihňal jsem se, pár kroky přešel k němu a vytrhl jsem mu jo z ruky, “To není pro koťata.”

“Ale co to je?” zeptal se znovu a šel za mnou, když jsem nesl krabici s mlékem k lince.

“Ale ale,” popíchl jsem ho a šťouchl ho do nosu. “Zvědavost zabíjí kočky.”

Věnoval mi podmračený pohled, “Řekni to Harrymu! Nedělej si srandu!”

“Je to pití,” řekl jsem.

“Je to dobré?” naklonil hlavu, když jsem mu naléval mléko.

“Docela jo... někdy. Záleží na tom, jakou mám zrovna náladu,” podal jsem mu sklenici. “Pravděpodobně by ses měl držet tohohle. Nebo vody... možná ti dám i sodovku.”

“Jak se jmenuje to... to pití v plechovce? Louisovo pití... jak se to jmenuje?” Usrkl si mléka.

“Pivo,” řekl jsem a povzdechl si. “Říká se tomu pivo.”

“Proč to Harry nemůže z-zkusit?”

“Asi můžeš,” zamračil jsem se. “Ale ne dneska, okay?”

“Je to zlé?” zeptal se a postavil se přímo za mě, když jsem vyndával pizzu z trouby.

“Může být, když toho vypiješ moc,” jemně jsem mu položil ruku na hrudník. “Nechoď moc blízko, Kitty. Je to horké.”

“Už n-někdy Louis vypil m-moc?” zeptal se a nakoukl přes mé rameno, aby viděl, co dělám.

“Uh...” začal jsem rozpačitě. “Jo. Párkrát.”

“Oh,” řekl Harry zamyšleně, než potěšeně dodal, “Pizza?”

“Jo,” zasmál jsem se. “Pizza. Asi nebude tak dobrá, jako ta první, ale každá pizza je většinou dobrá.”

“Pizza je dobrá!” souhlasil Harry a natáhl ruku, ale pak se zeptal, “Je to... je to p-pořád horké?”

“To bych řekl,” prohlásil jsem, chytil jsem ho za tu ruku a dotáhl jsem ho ke stolu. “Zůstaň tady, přinesu ti talíř.”

Uniquely Perfect CZ překlad (AU Larry Stylinson+a bit of Niam)Book1 Kitten!HarryWhere stories live. Discover now