Uniquely Perfect CZ překlad (AU Larry Stylinson+a bit of Niam)Book1 Kitten!Harry

Chapter 08

“Ty jsi roztomilý!” poškádlil jsem ho a šťouchl ho do dolíčku, co se objevil s jeho úsměvem.

“...Ty... ty tak hřeješ,” povzdechl si Harry, znovu se ke mně posunul a vmáčkl se pod moji paži.

“A ty seš takové kotě!” zasmál jsem se, když Harry přitiskl nos na mou klíční kost a tím mě polechtal. Nikdy v životě bych to nepřiznal, ale miluju mazlení. Proto jsem si vždycky ze srandy stěžoval, když se na mě rozvalil Niall, ale nikdy jsem ho neodsunul pryč. S tou rukou, pod kterou se mi Harry vecpal, jsem si ho přitáhl blíž, “Tak mi o sobě něco řekni, Kitty. Kolik ti je?”

“Osmnáct,” odpověděl šťastně, prakticky zapředl odpověď, kterou jsem už beztak věděl.

“Ah, jasně,” kývl jsem. “Niall si to myslel a říkal jsi mi to... kdy máš narozky?”

“Prvního ú-února,” řekl a naprosto rozkošně zívl. Takže když jsem se ho kdysi ptal, když se zlobil, myslel to vážně.

“A celé jméno?” zeptal jsem se.

“Huh?” zmateně se zamračil.

“Jako... moje celé jméno je Louis William Tomlinson,” vysvětlil jsem.

“Harry...” začal, ale zakroutil hlavou. “Harry n-neví.”

“To nevadí,” ujistil jsem ho. “Můžeme ti říkat... Harold Kitten Fluff.”

“T-to není jméno!” zasmál se.

“Ale je,” odporoval jsem. “Tak se jmenuješ.”

“Harry ani n-není načechraný!” zachichotal se.

Znovu jsem vjel prsty do těch kudrlin, “Podívej se do zrcadla a řekni to znovu.”

Povzdechl si, “H-Harry si je jistý, že má celé jméno... jenom... jenom si nemůže vzpomenout.

“Jasně,” souhlasil jsem. “Máš celý jméno, protože Niall taky... tak trochu. Nepamatuje si prostřední jméno, ale ví, že jeho příjmení je Horan. Každopádně můžeme vždycky najít toho Dr. Shella, nebo jakže se to jmenuje, a zeptat se ho.”

“Ne!” vykvikl Harry a schoval tvář do látky mého trika. “N-Ne, já n-ne-”

“Dělal jsem si srandu, Kitty, to je v pohodě,” prohrábl jsem mu vlasy, aby se uklidnil. Vážně jsem musel omezit vtipy na minimum, aspoň dokud by to Harry nebyl schopen rozeznat.

“On... pokud zjistí, kde Harry je, vezme ho zpátky,” zakňučel vyděšeně.

Zamračil jsem se, “Jak to myslíš?”

“Harry utekl.”

“Jo, to mi tak nějak došlo... protože jsem si dost jistý, že Niall taky zdrhl,” odvětil jsem zamyšleně.

“Ano,” Harry se posadil, nemotorně spojil ruce v klíně a sklopil k nim pohled. “Dr. Shell byl v-vážně roz-rozzlo-bený, když Niall zmizel. Harry dlouho nesměl o-odejít z k-klece.”

“Klec?” zalapal jsem nevěřícně po dechu. “On tě nutil žít v kleci?”

“H-Harry ale mohl ven, i když tam byl Dr. S-Shell. Jenom když Niall utekl... Harry musel zůstat uvnitř n-na tři týdny. No... pokud n-nemusel na záchod. T-to ho z-zatáhli dovnitř a zase od-odtáhli zpátky do klece.”

Chvíli jsem na něj zděšeně zíral, než jsem se nahnul k němu a sevřel jsem ho do drtícího objetí, “Ty ubohé, ubohé koťátko!”

Cítil jsem, jak nadšeně oplácí mé objetí a tiskne mi obličej do krku, “To je v pořádku... Harry s-se tam n-nemusí vrátit, že?”

“Nikdy,” ujistil jsem ho a stiskl ho pevněji.