Pohled Plagga
Seděl jsem na sedačce a zíral na Adriana. Adrian seděl na proti mě a tvářil se asi jako já, když dojde camembert.
,, Hele, jak už jsem říkal, můžeš mít každou holku v Paříži, ale ty prostě chceš tuhle!" Řekl jsem mu.
,, Tak já ti to vysvětlím," začal Adrian sklesle ,, můžeš mít jakékoli jídlo, ty chceš ale jenom camembert.."
Zamyslel jsem se.
,,Tohle chápu," Adrian zvedl nadějně svou blonďatou palici ,, ale to tvoje nechápu.."
Zase sklopil hlavu dolů.
Najednou jsme uslyšeli ťukání na okno. Adrian k němu přišel a váhavě jej otevřel.
Vykoukla na mě Tikki.
Adriana ignorovala a mířila si to rovnou ke mě. Zmateně jsem zamrkal.
,,Takhle to dál nejde!" vyhrkla ,, Musíme s tím něco udělat!"
,,Se mnou nepočítej, mám moc práce!" Prohlásil jsem.
Tikki se na mě zlověstně podívala a otočila se na Adriana.
,,Víš jak se Marinette trápí?" Zeptala se ho naštvaně.
,, Ale já, já nechtěl." Bránil se Adrian.
Tikki protočila panenky a svůj pohled vrátila ke mě. Nebyl jsem z toho dvakrát nadšený.
,,Pojď!" Vyhrkla a už mě táhla ven z Adrianova pokoje.
Zamával jsem Adrianovi pro případ, že bych se už nevrátil.
Takže jsem tady, s kapitolou která je z pohledu Plagga, jak jste chtěli. Příští bude z pohledu Tikki. Doufám že se líbila!
Ahooj!!
YOU ARE READING
I Don't Love You, But Perhaps...
Fanfiction❗Bylo mi 12 když jsem to psala, takže POZOR❗ Marinette se musí postavit těžkému odmítnutí Adriana. Když běží domů narazí na červenovlasého chlapce jménem Nathaniel. Že by se do něj modrooké děvče zamilovalo... Možná. Ale možnost je taky taková že s...
