Gotta Be You II. /N.H./

14.

Amie

Když Niall odejde domů, já dodělávám poslední drobnosti na zítřejší zasnubní večírek. Jsou teprve tři odpoledne a já už jsem zralá jít do postele. Plácnu sebou na sedačku a mám v plánu zbytek dne koukat na televizi, když někdo zazvoní. Zamručím a došourám se ke dveřím. Otevřu a okamžitě na mě vyskočí nadšená Emily.

„Ahojky," vypískne.

„No ahoj," zamumlám a ustoupím ode dveří, aby mohla jít dovnitř.

„Čekala bych, že budeš víc nadšená," řekne s úsměvem Emily a žuchne na sedačku.

„Jo a to jako proč?"

„Ale no tak Am, už to vím," zazubí se.

„Co jako?"

„O tobě a Niallovi, přece."

„Co, cože, jak?"

„No, Niall to řekl jenom Louisovi, jenomže Loui to řekl Harrymu a Harry to pak řekl mě."

„Panebože, koukám, že to jde rychle," zamumlám.

„To teda i když čekala bych, že budeš víc nadšená a šťastná."

„Jsem šťastná."

„Ale?" dodá Emily.

„Ale pořád je tu Barbara."

„Můj bože, já tu holku snad schodím ze skály, abychom od ní měli jednou pro vždy pokoj," řekne naštvaně.

To mě donutí zasmát.

„Za to nám nestojí."

„No vidíš, takhle se mi líbíš. Nějaká Barbara ti nestojí za takovéhle trápení. Niall miluje tebe a to je hlavní."

„Jo, asi máš pravdu."

„To já vím, takže co máš v plánu na zbytek dne?"

„Vlastně jsem plánovala, že si půjdu lehnout."

„Cože, lehnout?"

„Jo, jsem docela utahaná."

„Ale no tak, co kdybychom si udělali takový to obyčejný holčičí odpoledne."

„Uhm, dneska?"

„Jo."

„Já nevím, Em."

„Ale no tak Amie, jak dlouho už jsme si jen tak nezašli na kafe a nepopovídaly si? Navíc potřebuju před tím zítřejším večírkem na manikúru."

„No tak dobře. Jenom si vezmu věci," povzdechnu si a Emily se vítězoslavně usměje.

Po kávě ve Starbucks, manikúře, pedikúře a kosmetice skončíme znovu u mě doma.

„Ty Am?"

„Hm?" „Nevadilo by ti kdybych u tebe dneska přespala?"

„No jasně, že ne a Harrymu to vadit nebude?" Zavrtí hlavou.

„Říkal že má dneska něco na práci, ale mě je jasný, že je to jenom záminka pro to, aby mohl jít s klukama pít někam do baru," zasměje se, což mě taky rozesměje.

Pak si, ale vzpomenu na rozhovor Nialla a Barbary. Půjde s klukama do baru? Nebo půjde za ní? Co budou asi dělat?

„Hej Am, slyšíš mě co jsem říkala?"

„Uhm promiň," zamumlám.

„Nad čím přemýšlíš?"

„Nad ničím."

„Panebože, z tebe taky všechno leze jako z chlupaté deky."

„Fajn," povzdechnu si a řeknu jí o telefonátu Nialla a Barbary.

„Počkej, počkej a to mu vážně řekla?" vydechne Emily.

„Jo, tohle mu vážně řekla."

„Páni, to je dost silný kafe."

„Povídej mi o tom."

„Stejně má smůlu Niall miluje tebe a tak to taky zůstane," uzavře to nakonec Emily.

„Díky Em, jsi vážně skvělá kamarádka."

„Vždyť ty taky a neboj zítřejší večer bude náš a nikdo nám ho nezkazí."

„Tak jo beru tě za slovo. Na zítřejší večer nikdy nezapomeneme."

To jsem nevěděla, jak blízko pravdě jsem.

Ahojky❤
Takže jsem tady s novým dílem😌🙌🏼❤
Všechno vypadá docela dobře, co?😏❤
No, užívejte chvíle klidu, protože brzo už to vypukne🙄😅❤

Moc vám děkuju za komentáře u předchozího dílu😌❤
Upřímně občas si říkám, jestli už toho není moc a jestli to nemám ukončit, ale vaše komentáře mi vždycky dodají chuť pokračovat😌😅❤

Tenhle díl věnuji TimeaHoran 😍❤❤

Budu ráda za každý komentář a hvězdičku😌❤

Janďa🙃