Uniquely Perfect CZ překlad (AU Larry Stylinson+a bit of Niam)Book1 Kitten!Harry

Chapter 06

“Ne,” zafňukal. “H-Harry se schoval.”

“Dobře,” vydechl jsem úlevně a natáhl ruku, abych pomohl Harrymu ven. “Dobře, Kitty.”

“C-co by se st-stalo, kdyby H-Harry otevřel?” Popadl mou dlaň a natiskl se na mě, jakmile jsem ho vytáhl, uši měl přitisknuté k hlavě a schované ve vlasech.

“No,” začal jsem a přemýšlel, co by se tak vlastně mohlo stát. “To záleží na tom, kdo by tam byl. Někdo hloupý by se mohl bát, protože nikdy neviděl někoho, jako jsi ty. Ostatní by asi měli pocit, že jsi perfektní na testování jakýchsi chorob a tak.”

“H-Harry si není jistý, o čem Louis m-mluví,” řekl zoufale a následoval mě do kuchyně.

“Ve zkratce,” povzdechl jsem si. “Lidi by tě vzali pryč.”

Harry zalapal po dechu, “Harry ne-nechce jít pr-pryč!”

Než jsem stihl odpovědět, s panikou ve tváři popadal mou paži. Rychle jsem se otočil, abych se jemně z chlapcova téměř bolestivého sevření, “Nikdo neví, že tu jsi, takže mi tě nikdo nevezme.”

“A když to zjistí?” kníkl Harry a zoufale se na mě zahleděl s ušima přilepenýma k hlavě.

“Nenechám si tě vzít,” řekl jsem jednoduše, než jsem začal vtipkovat. “Pokud mi teda nenabídnou peníze...”

“Louis by to-?!” začal Harry pronikavě.

“Ne, Kitty, to byl vtip!” utěšoval jsem ho, jakmile mi došlo, že ačkoli je Harry docela chytrý, pořád nedokáže rozeznat kdy si dělám srandu a kdy ne.

“To... to nebylo moc hezké,” poukázal ublíženě, ale uši se mu zase vrátily do normální polohy.

“Chceš něco k jídlu?” zeptal jsem se ve snaze změnit téma.

“Pizzu nebo corndog?” zeptal se nadějně, okamžitě se mu zlepšila nálada.

“Eh... co cereálie?” zahihňal jsem se. “Je v nich mléko.”

“Ukaž... mi,” řekl Harry, mezi slovy udělal pomlku, aby se ujistil, že použije správnou gramatiku.

Vytáhl jsem ze skříňky dvě misky, z lednice mléko a ještě se natáhl pro Lucky Charms. Harry se znovu postavil přímo za mě a zvědavě zkoumal každý můj pohyb. Když jsem nasypal cereálie do misky, Harry nadšeně ukázal na jednu červenou kuličku z marshmallow, “To je kruh!”

“Dobrá práce, Harry!” pochválil jsem ho a zvedl krabici. “Jaký tvar je tohle?”

Harry se odmlčel, zahleděl se na krabici a na chvíli se zamyslel, “...Ob-obdélník?”

“Jo!” zajásal jsem a rozcuchal mu kudrliny. “Vidíš? Už ses toho tolik naučil!”

“Harry se chce naučit víc tvarů!” řekl a zhoupl se na špičkách.

“Možná po snídani,” zasmál jsem se, nalil do obou misek mléko a podal dvě lžičky.

Povzdechl si, ale vzal si misku, kterou jsem mu podal, a donesl ji ke stolu. Rychle do sebe začal házet cereálie, jak už chtěl, aby bylo po snídani. Sedl jsem si vedle něj, natáhl jsem se a lehce ho chytil za zápěstí, abych ho zabrzdil od zhltnutí dalšího sousta, aniž by požvýkal předchozí tři. Nesouhlasně zamručel, jenom jsem zvedl obočí, “Udusíš se.”

Rezignovaně požvýkal všechny cereálie, co si zatím stihl do pusy narvat, polkl a povzdechl si, “Ale... já... se chci učit tvary.”

“Dneska tě nějaký naučím,” slíbil jsem a pustil jeho ruku, aby mohl pokračovat ve snídani.