"Panebože,panebože!" Vběhla jsem do ložnice, kde se teprve probouzel rozespalý David "přečti si to!" Podala jsem Davidovi svůj telefon, ve kterým byl otevřený email.
"Dobrý den, s radostí vám oznamuji, že jste byla přijata jako naše domovnice... Počkat... To jako bez pohovoru, jen tak?" Podíval se na mě překvapený David.
"Taky to nechápu, ale je to skvělý! Prý můžu nastoupit už zítra!" Vytrhla jsem Davidovi telefon a začala psát odpověď.
"No já nevím Angee, mně to přijde podezřelý. Přeci jen bychom to měli ověřit. Nikdy jsem neviděl, že by přijali někoho jen tak, jen podle elektronické domluvy. Ještě když jde o práci v jejich domě, snadno bys je mohla okrást" snažil se mi David mluvit do duše, ale já již byla rozhodnutá.
Je to jedinečná příležitost, tak dlouho jsem hledala práci a tohle je ideální. Nemám to tak daleko a plat není vůbec špatný.
Políbila jsem Davida a odešla zpět do obývacího pokoje.
***
Angee's mum point of view
"Mělo by to být tady" Prohlásil Richard a zaparkoval před cihlovým panelovým domkem.
Vypadá to útulně a hned naproti mají kavárnu, to je fajn.
Zazvonila jsem.
"Ano?" Uslyšela jsem Angeliky hlas. Tolik mi chyběl.
"Nazdárek děcka, tak jsme vás přišli zkontrolovat, jestli moc nezlobíte" Uchechtl se Richard.
Angee se zasmátím zabzučela a nám se otevřely vchodové dveře. Nemohla jsem se dočkat, až ji budu mít opět v objetí.
Vyšli jsme jedno poschodí a v otevřených dveří stál David. Jiný David, než který s námi bydlel v Praze. Bylo na něm vidět, že je úředník. Sice byl teď oblečený do šedých tepláků a obyčejného bílého trika, stejně na něm však bylo vidět, že se mu daří.
"Synu!" Vešel Richard a podal Davidovi ruku "rád tě zase vidím" sundal si bundu "tak kde je ta moje ztracená dcera" rozhlédl se Richard po bytu.
"Tady jsem" zaslechla jsem Angeliky jemný hlas.
Mezitím jsem se objala s Davidem. Ale nejvíc jsem se těšila na tu mou princeznu.
"Mami!" Vběhla mi do náručí a já opět ucítila tu její svěží vůni.
Objímali jsme se nějakou dobu a pak nám David ukázal byt, mezitím co Angee dala vařit kávu. Mají to tu pěkné. Takové malé, ale pro dva mladé lidi to bohatě stačí.
Posadili jsme se na sedačku v obývacím pokoji a Angee připravila malé občerstvení.
"No tak jak se vám daří?" Zeptala jsem se a usmála jsem se na Angee.
"Skvěle" řekli dvojhlasně a zasmáli se.
***
Angee's point of view
"V pohodě?" Zeptal se mě David, když jsme byli chvilku sami v kuchyni.
"Myslím, že se nám daří skvěle, co myslíš?" Podívala jsem se na Davida.
David přikývl a objal mě. Pevně jsem ho chytla a on mi dal pusu do vlasů.
"Máte to tady opravdu hezké" vešla do kuchyně mamka a já se od Davida rychle odtáhla.
Máma si toho všimla a zpozornila.
"Děkujeme" Odpověděl David, usmál se a poškrábal se ve vlasech.
YOU ARE READING
Můj brácha je bůh II. (CZ)
Teen Fiction"Je mi to hloupé, ale moc bych si přála ještě jednu věc.." Přišla jsem blíž k mámě. "Jakou?" Pohladila mě po tváři. "Chtěla bych jet za Davidem do Ameriky.."
