Uniquely Perfect CZ překlad (AU Larry Stylinson+a bit of Niam)Book1 Kitten!Harry

Chapter 05

Podal jsem Harrymu ovladač a opustil jsem pokoj, přešel jsem halu až k naší ložnici. Niall seděl na posteli a znuděně přepínal programy. Nicméně se na mě usmál, když jsem vstoupil, a začal vrtět ocasem.

“Je Harry moc otravný?” zeptal se.

“Buď hodný,” vynadal jsem mu s láskyplným podtónem, vylezl jsem za ním na postel a sevřel jsem ho v objetí. “Vážně není tak špatný. Mohli byste spolu vycházet, kdybyste chtěli.”

“Nikdy na mě nemluvil, když nás držel Dr. Shell! Bylo to jako by si myslel, že mu nejsem na mluvení dost dobrý,” zakňučel Niall a vtiskl se víc do mé náruče. “Na druhou stranu neumí mluvit... a já taky neuměl, tehdy.”

Položil jsem bradu na jeho temeno, mezi uši, “Bojí se psů. víš.”

“Fajn. Možná na něj potom zaštěkám,” ušklíbl se Niall.

“Říká, že se nepočítáš,” dodal jsem ztěžka zadržující smích.

“Když to vezmu kolem a kolem, možná ho pokoušu. Počkej... říká?” Niall se posadil a otočil, aby se na mě mohl podívat.

“Jo,” zahihňal jsem se, nahnul k němu a ukradl polibek. “Mluví... ne tak dobře jako ty, samozřejmě... což je pochopitelné, vzhledem k tomu, že mluvíš rok a půl a on sotva začal... ale mluví.”

“Oh,” zarazil se Niall, pak ale uchopil můj obličej do dlaní a znovu spojil naše rty.

Jakmile se odpojil, zahihňal jsem se, “Mám pocit, že Harry mě nemá zrovna v lásce.”

“To je dobře,” pokrčil rameny Niall.

“Nialle!” Zavrtěl jsem rezignovaně hlavou.

Rozesmál se a zabořil mi tvář do břicha, “Co? Nerad se dělím...”

“Prostě se cítím trochu uraženě, když mají lidi raději Louise... Louis je... Louis. Ale z nějakého zvláštního důvodu mě Harry nemá zas tak v oblibě,” poukázal jsem. “Ne... sakra, to bylo dětinské. Nikdy se nechovej jako já, Niallere.”

“Já myslím, že jsi perfektní,” políbil mě na klíční kost. “Miluju tě mnohem víc, než mám rád Louise.”

“No to jsem rád,” smál jsem se. “Trochu by mě štvalo, kdyby to tak nebylo.”

“Budeš se dívat se mnou?” zašeptal Niall.

“Nemůžu, lásko,” jemně jsem ho pohladil po vlasech. “Musím se ujistit, že Harry něco nerozbije... nebo sebe.”

“On je strašně bezmocný, huh?” povzdechl si.

“Musím ti připomínat, že jsi byl sám takhle bezmocný?” Něžně jsem se dotkl špičky jeho nosu.

“Ale sleduj mě teď!” zvolal.

“Já vím!” prohlásil jsem přehnaně pyšně a znovu ho pevně objal. “Můj malý Nialler dospívá!”

Rozesmál se a vtom jsem ucítil, že mi něco tahá za triko. Zmateně jsem se podíval dolů a spatřil Nialla s látkou v zubech. Zvedl jsem obočí a on pomalu tričko pustil, “Ha...”

“Ty jsi tak divný,” řekl jsem mu něžně a vymanil se z jeho sevření, abych se mohl postavit. “Pravděpodobně se vrátím. Užij si sledování televize.”

“Užij si sledování Harryho,” ušklíbl se.

Raději jsem ho ignoroval a zavřel za sebou dveře. Když jsem vstoupil do obýváku, našel jsem Harryho v hlubokém spánku, pevně svírajícího svůj kabát. Otočil jsem se a rychle běžel do ložnice za Niallem.