Uniquely Perfect CZ překlad (AU Larry Stylinson+a bit of Niam)Book1 Kitten!Harry

Chapter 02

Harry se pomalu postavil, prostrčil celé paže rukávy a rozťapkal se do kuchyně. Vstal jsem a následoval ho do kuchyně, abych viděl, jak vytahuje z lednice krabici mléka a pokládá ji na linku. Otočil se na mě, na obličeji se mi roztáhl úsměv. “Louis se dokopal k tomu, aby tě přeci jen něco naučil. Chci něco zkusit... umíš říct mléko?”

Zasáhl mě jeho rozzlobený pohled, rychle jsem se opravil, “Ne, já vím, já vím, nemyslíš si, že bys mohl, ale já myslím, že jo.” Harry ukázal na mléko, zjevně jenom chtěl, abych zmlknul a dal mu tu sklenici. “Dám ti mléko, pokud se alespoň pokusíš to říct,” řekl jsem pevně.

Harry rozhodil rukama a začal otevírat všechny skříňky, na které dosáhl. Nad jeho chováním mi spadla brada, “Ty tvrdohlavče! Tak teď už je stoprocentně jisté, že jsi zčásti kočka! Jsi ochotný něco udělat, jenom když ty sám chceš!”

Otočil se, aby mi věnoval další ze svých neuvěřitelně úžasných vražedných pohledů, a přesně tu chvíli si vybral Niall pro příchod do kuchyně.

“Li,” zamumlal rozespale. “Máme nějaký-”

Harryho rty opustilo rozzuřené zasyčení, jakmile Nialla spatřil, ustoupil dozadu, jeho uši zmizely v kudrlinách, jak se rozrušeně přilepily dozadu k jeho hlavě.

Niallovy uši udělal přesně to samé, když vyštěkl: “Co ten tady dělá?”

“Nialle,” vysvětloval jsem rychle. “Tohle je Harry. Louis ho včera našel... vy dva jste docela podobní, takže bych-”

“Oh, já vím moc dobře, kdo to je,” odsekl Niall a vykročil přímo k němu.

“Ty ho znáš?” zeptal jsem se rychle a chytil jsem ho za paže, abych zabránil jeho případnému výpadu proti tomu naštvanému kočičákovi v rohu.

“Jo,” zavrčel. “Jeho tvůrce je taky Dr. Shell. Stvořil ho jen chvíli po mně.”

“Je mu devatenáct?” zeptal jsem se.

“Ne, jenom osmnáct. Devatenáct mu bude v únoru... eh, nějaký datum. Nevím. Jenom... únor, pokud vím, ale on se ke mně nechoval hezky! Nikdy se ke mně nechoval hezky!” Niall si založil paže na hrudi s ušima sklopenýma dozadu a jeho obyčejně neustále mávající ocásek se ani nepohnul.

Harry vyskočil na nohy a zavrtěl rozzuřeně hlavou, ukázal na Nialla a postoupil o krok k němu. Moje ruka automaticky vylétla před blondýna a něžně jsem ho strčil trochu za sebe. Harry zastavil kus od nás, už na Nialla neukazoval, a když si všiml mé pozice, jen nevěřícně rozhodil pažemi.

“Ani jeden z nás neví, co se snažíš říct,” zavrčel tvrdě Niall.

Harryho oči se zúžily do tenkých škvírek, otevřel pusu, a v tu chvíli jsem si vážně myslel, že něco řekne, jenže pak ji zase zavřel a zkřížil si naštvaně ruce na prsou. Zjevně ani trochu netoužil po tom, aby mohl mluvit. Dodnes si pamatuju, jak jsem k tomu přemlouval Nialla, ten den, co jsem ho našel. Ale ten nikdy neměl problém udělat to, co jsem po něm chtěl.

Překvapeně jsem zíral na Harryho, když se otočil na patě a opustil místnost. Obrátil jsem pozornost na Nialla. “Niallere... potřebuju, abys zůstal tady, dobře? Je tu dost jídla, ze kterého si můžeš udělat snídani, nakupoval jsem včera.” Niall přikývl a našpulil rty. Natáhl jsem se k němu a položil jsem mu dlaně zlehka na obě tváře, abych mu mohl vlepit něžný polibek na rty, “Harry bude buď hodný, nebo se o tebe nebude starat, ano? Takže si s ním nedělej starosti, lásko.”

“Ale co když bude chtít, abys ho měl radši než mě?” zakňučel Niall

“Nikdy, nikdy nebudu nikoho milovat víc než tebe,” řekl jsem rozněžněle, jemně jsem pocuchal vlasy mezi jeho ušima a dal jsem mu pusu na nos. “Promluvím si s Harrym a uklidním ho, okay? Sněz něco.”