Uniquely Perfect CZ překlad (AU Larry Stylinson+a bit of Niam)Book1 Kitten!Harry

Chapter 01

Pomalu jsem se zvedl z chodníku, s rukou položenou na hrudníku jsem lapal po dechu. Pro sebe jsem se zahihňal, když jsem si uvědomil, že jsme se oba vyděsili stejně. Nahlédl jsem do tmy a zvolal: "Hej! Omlouvám se. Asi jsme do sebe navzájem trochu vrazili, co?"

Nepřicházela žádná odpověď, ale pořád jsem viděl matný obrys té osoby, tisknoucí se ke zdi. Když jsem promluvil, stín sebou trhl a pomalu se podél zdi sesunul k zemi.

"Uh," zamumlal jsem nervózně. "Jsi v pohodě?"

Pořád žádná odpověď. Sesbíral jsem veškerou svou odvahu a vkročil jsem do uličky, rychle jsem vytahoval mobil, abych si mohl posvítit alespoň jím. Když slabé světlo dopadlo na postavu, ukázalo se, že je to kluk v roztrhaných teplákách a bílém tričku. Rozčepýřené kudrnaté vlasy mu čouhaly do všech stran a snažil se vypadat tak malý, jak to jen šlo. Víčka svíral pevně k sobě.

"Hrozně se omlouvám! Jsi v pořádku? Zranil jsem tě nebo něco? Možná potřebuješ sanitku!" Když ten kluk jednoduše sevřel víčka ještě pevněji a namáčkl se víc ke stěně, namířil jsem mobil k zemi, aby neosvětloval toho kluka. "Okay, možná můj kamarád Liam místo sanitky. On ví, co dělat v takových situacích. Nevypadáš zraněně, ale-"

"Louisi?" Liamův hlas mě přerušil, otočil jsem se k ulici. "S kým se to tam bavíš? Zapomněl sis u mě klíče, chtěl jsem ti je donést."

"Rychle, Li!" mávnutím jsem ho přivolal k sobě. "Našel jsem tu kluka... trochu jsem ho asi vyděsil."

"Kluka?" ptal se Liam, obrátil jsem se zpátky na kudrnaté klubíčko na rozpraskané dlažbě.

"Jo... hele, jsi v pohodě?" zeptal jsem se znovu, ale on zůstal ve stejně vyděšené poloze.

"Chudák!" Liamův hlas se najednou ozval přímo vedle mě, ale pak mě sepsul, "Vážně jsi ho vyděsil k smrti. Dobrá práce, Louisi."

"Ale já nechtěl!" zaskučel jsem.

"Ztlum se," sykl Liam obraceje se k chlapci, vzal si můj mobil a klekl si opatrně na kolena. "Hej, no tak... je to v pořádku. Nechceme tě přepadnout nebo tak."

Ten kluk nereagoval na Liama o nic líp než na mě. "Proč jsi nepřivedl Nialla? Ten si umí udělat kámoše z kohokoli."

"Protože víš, jak komplikované je, než ho můžu vzít ven. Nemůže... lidi by neměli vědět o některých jeho fyzických zvláštnostech." Liam střelil zdrženlivě pohledem ke klukovi na zemi, i když ten vypadal, jako by se snažil neslyšet všechno, co říkáme.

"Jasně... takže, potřebuje sanitku?" zeptal jsem se.

"Já nevím," zamumlal Liam. "Vypadá dobře, ale-" Liam náhle ztichl a ztuhl. Zatřásl jsem zmateně hlavou, "Co?"

Liamova ruka, ta která nesvírala můj telefon, pomalu vyrazila kupředu a něžně rozhrnula pár kudrnatých pramenů na vrcholku chlapcovy hlavy. Vtom natáhl zprudka vzduch do plic a zamrkal. "Oh..."

"Co je?" dožadoval jsem se

"Šššš," zasyčel Liam, "Ale... je to hybrid."

"Co?" zaječel jsem pronikavě a mladík prudce otevřel oči. Světlo mého displeje osvítilo smaragdově zelenou obklopenou tmavými řasami. Rychle si sedl a začal se kolem nás podél stěn prodírat pryč.

"Hou, hou!" zvolal Liam, lezoucí na kolenou k tomu kudrnatému... hybridovi. "Neublížíme ti, slibuju! Možná... možná bych měl přivést Nialla. Ale on je zčásti pes... a jsem si dost, jistý, že ty..." mladík vydal zvuk, dost podobný zasyčení, když zaslechl slovo pes. Liam pokýval hlavou. "jsi zčásti kočka."